Analytici nevylučují další snížení úrokových sazeb ČNB

Pokud by centrální bankéři sazby snížili, základní úroková sazby by klesla na 1,25 procenta. Sazby by tak klesly na nejnižší úroveň vůbec.

"Očekáváme, že ČNB sníží úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Pro snížení sazeb mluví inflace a její výhled," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Navíc propad HDP a stoupající nezaměstnanost si podle něj říkají o podporu ze strany hospodářské politiky. "Fiskální politiku limituje rozpočtový schodek na hraně únosnosti. Zbývá tedy měnová politika," dodal.

Zároveň ale Marek upozornil, že účinnost měnové politiky je omezena tím, že se úrokové sazby pro firmy a domácnosti chovají jinak než sazby ČNB. Zatímco ČNB za poslední rok snížila svou repo sazbu o 2,25 procentního bodu, úrokové sazby pro nové firemní úvěry klesly jen o 1,2 procentního bodu, sazby hypoték se téměř nezměnily a spotřebitelské úvěry dokonce o 0,75 procentního bodu zdražily.

Nepřítomnost obou viceguvernérů na měnovém zasedání příští týden podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška poněkud zmenšuje šance na snížení sazeb. "Přesto dávám snížení sazby o čtvrt procentního bodu pravděpodobnost větší než 50 procent," uvedl.

Podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory rozhodne bankovní rada těsnou většinu hlasů o snížení úrokových sazeb. Tím podle něj snižování úrokových sazeb pro letošní rok skončí.

Další vývoj sazeb je ale velmi nejasný podle hlavního ekonoma Atlantik FT Petra Sklenáře. "Řada členů bankovní rady naznačila odhodlání ještě dále snížit úrokové, ale hned druhým dechem vždy dodávají dodávali rizika snižování sazeb, tedy případnou neúčinnost tohoto kroku a rizika pro vývoj koruny," uvedl. Sklenář odhaduje, že ČNB sazby ponechá ve čtvrtek spíše beze změny.

"Výsledek červnového hlasování bankovní rady odhadujeme tak půl na půl mezi stabilitou sazeb na současném minimu 1,5 procenta a dalším snížením na 1,25 procenta," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Ve prospěch dalšího uvolnění měnové politiky podle ní hovoří slabší údaje za HDP a průmysl. Konečné hlasování přitom může ovlivnit i chování Evropské centrální banky, která bude o sazbách rozhodovat 2. července. "Nelze vyloučit, že si čeští bankéři počkají až na to, jak rozhodne ECB. Pokles sazeb by mohlo totiž rozkolísat českou korunu, o což ČNB příliš nestojí," dodala Horská.

I podle analytika ČSOB Petra Dufka hovoří pro stabilitu sazeb slabší koruna a výhled inflace v horizontu 12 až 18 měsíců. "ECB prozatím zaujala vyčkávací pozici s historicky minimální sazbou na úrovni jednoho procenta. Podobně by i ČNB mohla příští týden ponechat svoji hlavní sazbu beze změny, ale vyloučit rozhodně nelze ani pokles o čtvrt procentního bodu," dodal Dufek.

Nezmění-li ČNB sazby ještě v průběhu léta, zůstanou podle Horské na stejné úrovni až do příštího roku. "V roce 2010, pokud ekonomika se začne oživovat, půjdou sazby pomalu nahoru o zhruba 0,5 až jeden procentní bod," odhadla.

Navíc i podle Sobíška se již pozornost trhů více zaměřuje na odhad okamžiku, kdy přistoupí ČNB naopak k prvnímu kroku v utahování šroubů měnové politiky, tedy zvyšování sazeb. "Tento okamžik nejspíš nastane někdy příští rok, ale zda dříve nebo později bude záviset převážně na vývoji kurzu koruny," dodal.