Velmi podprůměrná úroda se však podle něj čeká u zahrádkářů a v alejích u cest, které ovocnáři do svých odhadů nezahrnují. U těchto neošetřovaných sadů je pravidlem, že se vysoká úroda střídá se slabou. "Loni v nich například úroda jablek přesáhla 200.000 tun. Letos bude asi poloviční," odhadl Ludvík.
U jablek, které jsou hlavním českým ovocným druhem, pěstitelé čekají meziroční pokles sklizně o deset procent na asi 141.000 tun. "Nižší sklizeň bude také u broskví, kde je to dáno zejména dalším snižováním pěstebních ploch," řekl Ludvík.
Naopak meziročně výrazně vyšší sklizeň se očekává u hrušní a meruněk, a to o více než 80 procent. Třešní by mělo být více o 64 procent. U hrušní je to dáno zvyšujícími se plochami výsadeb, které reagují na poptávku, ale i dobrou násadou plodů. Na dobré násadě třešní a meruněk se pozitivně projevilo teplé a brzké jaro téměř bez mrazů. "Velká část úrody třešní ale popraskala vlivem častých dešťových přeháněk v průběhu června, a nebyla tak sklizena," řekl Ludvík.
Průměrná sklizeň bude u višní, švestek a červeného rybízu. Ludvík dodal, že ve většině sadů se podařilo dobře zvládnout ochranu proti chorobám a škůdcům. V některých lokalitách však úrodu poškodilo krupobití. Největší škody jsou podle Ovocnářské unie hlášeny z okresů Prachatice, Strakonice, Jičín, Znojmo a Kutná Hora.
Ovocné sady se v Česku rozkládají na ploše 17.851 hektarů. Z nich nejvíce zabírají jabloně, a to 9035 hektarů. Na druhém místě jsou s 1883 hektary višně. Finanční hodnota ovoce sklizeného v českých intenzivních sadech se každoročně pohybuje nad jednou miliardou korun.