Jsou studenti daňově zvýhodněni?

Je třeba vyzdvihnout, že celá řada studentů při studiu pracuje na celý nebo poloviční úvazek, a že následující daňová problematika se týká i jich.

Odpočet na studenta
Student je podobně jako každý občan poplatník daně z příjmů a  má nárok, kromě základní odečitatelné položky od základu daně, na další snížení základu daně, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem anebo předepsaným výcvikem ve smyslu § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Soustavná příprava na povolání
Za soustavnou přípravu na budoucí povolání ve smyslu zákona o státní sociální podpoře se považuje studium nebo odborný výcvik na škole zařazené do tzv. soustavy škol určených pro přípravu na budoucí povolání. Jde o střední, vyšší a vysoké školy a odborná učiliště. Přitom se může jednat o instituce státní, soukromé, církevní, nebo některé zahraniční. Dále je přípravou na budoucí povolání studium některých jednoletých a dvouletých kursů cizích jazyků. Co je konkrétně  považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání, upřesňuje vyhláška MŠMT č. 183/1998 Sb. (novelizace č. 171/1999 Sb.), která v přílohách uvádí výčet institucí poskytujících uznané jazykové kursy a výčet zahraničních škol.

Trvání studia
Školní rok trvá od 1. září do 31. srpna. Doba letních prázdnin mezi jednotlivými ročníky studia se proto považuje za součást trvání studia, prázdninami nedochází k jeho přerušení. Za součást soustavné přípravy na budoucí povolání lze stejně tak považovat i prázdniny mezi ukončením střední a započetím vysoké školy.

Přerušení studia
Dojde-li k přerušení vysokoškolského studia (např. ze zdravotních důvodů), nárok na odpočet pomíjí, a to od měsíce následujícího po měsíci, kdy k přerušení studia došlo. V současnosti účinný zákon o vysokých školách (č. 111/1998 Sb.), na rozdíl od zákona předchozího, výslovně upravuje režim přerušení studia, přičemž je řečeno, že po dobu přerušení není studující osoba studentem.
Při zanechání studia pomíjí nárok na odpočet rovněž, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy došlo k zanechání studia.

Ukončení studia    
Po ukončení studia se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje ještě doba:

• dvou měsíců po skončení školní docházky na střední škole,
• jednoho měsíce po ukončení vysokoškolského studia státní závěrečnou zkouškou,

a to za předpokladu pokud student nenastoupil před uplynutím této doby do pracovního poměru a není evidován v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Počínaje 1. lednem 2001 jsou podmínky pro uplatnění odpočtu z titulu studia poněkud zpřísněny. Nově platí, že nárok na odpočet lze uplatnit:

• maximálně do 26 let věku poplatníka,
• maximálně do 28 let věku poplatníka, jde-li o prezenční formu studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání.

Znamená to, že po dosažení stanovené věkové hranice již poplatník nemůže odpočet nárokovat, ačkoliv nadále pokračuje ve studiu.

Odpočet v poměrné výši
Odpočet z titulu studia je opět položkou uplatnitelnou v poměrné výši za každý měsíc, na jehož počátku jsou podmínky pro odpočet poplatníkem splněny. Výše odpočtu pro rok 2002 je 11.400,-Kč ročně, což činí 950,-Kč měsíčně.

Prokázání nároku
Zaměstnanec předkládá v souvislosti s uplatněním této položky potvrzení školy o přípravě na budoucí povolání, které platí vždy na příslušný školní rok.  Pro poplatníka podávajícího přiznání platí, že k přiznání není třeba přidávat přílohy, k případnému prokázání dojde až na výzvu správce daně nebo při daňové kontrole.

Příklad:
Pan Novák studuje fakultu informatiky. Dne 1.ledna 2002 začal pracovat na základě dohody o pracovní činnosti s hrubým měsíčním příjmem 8.000,-Kč. Pan Novák podepsal prohlášení poplatníka daně z příjmu, kde uvedl, že uplatňuje kromě základní nezdanitelné části daně také odpočet z titulu studia. Svému zaměstnavateli předložil potvrzení vysoké školy o studiu.

Měsíční vyúčtování mzdy pana Nováka:

Nebude-li zaměstnanec pan Novák sám podávat daňové přiznání, provede zaměstnavatel po skončení zdaňovacího období 2002 roční vyúčtování daně, v němž se promítne uplatnění odpočtu z titulu studia. Kromě toho dojde k plnému zohlednění základní nezdanitelné části 38.040,-Kč.
Nepodepíše-li pan Novák daňové prohlášení, bude povinen podat za rok 2002 k 31.3.2003 daňové přiznání typ A, a to na základě potvrzení o zdanitelných příjmech, které mu zaměstnavatel vystaví. V daňovém přiznání si zohlední zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojištění a vyúčtuje zaplacené zálohy na dani z příjmu.
 
Daňová optimalizace příjmů
Zákon o dani z příjmů obsahuje v § 15 položky nezdanitelné části základu daně, které lze použít k tzv. daňové optimalizaci. Jde především o životní pojištění a penzijní připojištění. V prvém případě lze od základu daně odečíst až 12.000,-Kč za rok ze zaplaceného pojistného a v druhém případě částku převyšující 6.000,-Kč ze zaplaceného příspěvku na penzijním připojištění až do výše 12.000,-Kč. Souhrnně lze na oba typy produktu odečíst až 24.000,-Kč což měsíčně představuje alikvotní část 2.000,-Kč. V následující tabulce je srovnání předešlého příkladu příjmů pana Nováka s optimalizovanými příjmy prostřednictvím životního pojištění a penzijního připojištění. V tomto případě pro účely ročního zúčtování prokáže zaměstnanec rozhodné okolnosti předložením smlouvy o penzijním připojištění a potvrzením penzijního  fondu o výši příspěvku zaplaceného poplatníkem (jako účastníkem) na rok 2002. Obdobně je tomu v případě životního pojištění.
V následující tabulce je provedeno roční zúčtování daně zaměstnavatelem v případě předložení smluv a potvrzení o zaplacení příspěvku na penzijním připojištění  ve výši 18.000,-Kč/rok a pojistného na životním pojištění ve výši 12.000,-Kč/rok. 

Příklad ročního zúčtování mzdy pana Nováka:

Z příkladu vyplývá, za pan Novák při uzavření životního pojištění s měsíční splátkou 1000,-Kč a penzijního připojištění s měsíčním příspěvkem 1.800,-Kč, měsíčně na dani z příjmu ušetří 605,-Kč.

Další možnosti daňové optimalizace
Problematika daňové optimalizace výčtem výše uvedených dvou možností však nekončí. Další možností je odečet úroku z hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření až do výše 300.000,-Kč/rok. Tento druh optimalizace daně  je především odvislý od výše příjmů poplatníka a bohužel poplatníci s nižšími příjmy, k nimž patří i pan Novák z příkladu, ji uplatnit nemohou.
Obecně platí, čím vyšší příjmy poplatník má, tím více může použít daňových optimalizačních nástrojů a to nejen co do jejich počtu, ale i do maxima možné výše odpočtu nezdanitelné částky základu daně. Stát v tomto ohledu přeje poplatníkům s vyššími příjmy.
V případě studentů lze však pro daňovou optimalizaci využít bezpříspěvkové dárcovství krve, které se oceňuje ve výši 2.000,-Kč za jeden odběr. K uplatnění tohoto odečtu v rámci ročního zúčtování daně je nutné doložit jedno nebo více potvrzení z transfůzní stanice.