Členské země OECD úmluvu přijaly v roce 1997. Dokument mimo jiné označuje nabídnutí či poskytnutí úplatku úředníkovi v jiné zemi za účelem získání zakázky za trestný čin. Klade si také za cíl zabránit odečítání úplatků v mezinárodním obchodě z daní. Do dneška úmluvu podepsalo 38 zemí, z nichž 36 experti TI hodnotili v letošní zprávě.
Vyplývá z ní, že pouze Německo, Norsko, Švýcarsko a USA ji aktivně zavádějí do praxe. Dalších 11 států se o to podle TI snaží středně a u zbývajících 21 nevládní organizace nepozorovala žádné nebo jen malé uplatňování úmluvy.
Podle TI představitelům signatářských zemí chybí především politická vůle vynucovat závazky vyplývající z dokumentu. "Je pokrytecké, když vlády podepíší protikorupční úmluvu, ale neudělají nic pro její uvedení do praxe. U nás je to úkol hlavně pro ministerstva spravedlnosti a vnitra," uvedl ředitel české pobočky TI David Ondráčka.
"Takové nevyrovnané prosazování (závazků) ohrožuje úspěch úmluvy. Prosazování všemi členskými státy se musí urychlit, jinak úmluva nakonec zkrachuje," varuje TI v tiskovém prohlášení. Organizace považuje za důležité, aby se k úmluvě připojily také Rusko, Čína a Indie.
V případě České republiky zpráva zmiňuje mimo jiné takzvanou kakaovou aféru bývalého sociálnědemokratického poslance Michala Krause, který byl vyšetřován kvůli údajnému uplácení a praní špinavých peněz v Ghaně. Pro nedostatek důkazů však policie případ loni odložila. Připomíná také stále probíhající vyšetřování údajné korupce při vyjednávání české vlády o nákupu stíhaček Jas-39 Gripen od britské zbrojovky BAE Systems.
Podle TI v Česku chybí především zavedení trestní či administrativní odpovědnosti právnických osob a účinné uplatňování ochrany oznamovatelů v soukromé i veřejné sféře. Zároveň má nedostatky ve spolupráci finančních úřadů a policie při zabavování zisků z praní špinavých peněz a daňových úniků, v posilování nezávislosti státních zástupců a zajištění jejich odborné kvalifikace a dostatečného množství pro vyšetřování a stíhání přeshraniční korupce.