Úrokové sazby i tak zůstávají na nejnižší hodnotě vůbec. O snížení úrokových sazby dnes rozhodovalo pět ze sedmi členů bankovní rady. Viceguvernéři Mojmír Hampl a Miroslav Singer se jednání neúčastnili.
Podle analytiků po dnešním kroku centrální banky není vyloučeno na konci léta ještě snížení úrokových sazeb. Zároveň ale upozorňují, že se centrální bankéři mohou obávat snížit sazby kvůli vývoji kurzu koruny a vývoji inflace. V příštím roce pak ekonomové v případě ekonomického oživení očekávají postupný růst úrokových sazeb.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení.
V současné době to ovšem příliš neplatí, i když se rozdíl mezi sazbami ČNB a tržními sazbami postupně snižuje. Zatímco ČNB za poslední rok podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka snížila svou repo sazbu o 2,25 procentního bodu, úrokové sazby pro nové firemní úvěry klesly jen o 1,2 procentního bodu, sazby hypoték se téměř nezměnily a spotřebitelské úvěry dokonce o 0,75 procentního bodu zdražily.
Tento týden o sazbách rozhodovaly i další centrální banky v regionu. Měnový výbor maďarské centrální banky ponechal v pondělí úrokové sazby beze změny na dosavadních 9,5 procenta. Banka navzdory recesi nezměnila úroky již pátý měsíc za sebou, protože po březnovém poklesu forintu se obává o finanční stabilitu země. Polská centrální banka pak ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rekordní minimum 3,5 procenta.