V Neratovicích začne jezdit první vodíkový autobus v ČR

25.06.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 25. června (ČTK) - V Neratovicích začne od září jezdit první vodíkový autobus v České republice. Na jeho vývoji pracoval Ústav jaderného výzkumu (ÚJV) v Řeži od roku 2005. Projekt stál 83 milionů korun, více než polovinu prostředků dodala Evropská unie a čtvrtinou se podílely soukromé firmy. Prototyp vyrobila plzeňská Škoda Electric. Autobus "TriHyBus" si novináři prohlédli na dnešní tiskové konferenci.

První vodíkový autobus v ČR je kvůli použité technologii podle Luďka Janíka z ÚJV světovým unikátem. Tento tzv. trihybridní autobus může energii čerpat ze tří zdrojů, přičemž si vždy vybere ten nejúspornější. Základním zdroje energie je elektřina z palivových článků, které jsou doplněny o baterii a výkonný kondenzátor, takzvaný ultrakapacitor.

"Autobus navíc uchovává brzdnou energii, aby ji mohl využít při akceleraci nebo jízdě do kopce," řekl. Zásobníky na střeše vozidla se plní 20 kilogramy vodíku a na jednu nádrž TriHyBus ujede 300 kilometrů. Podle Jaromíra Šilhánka ze společnosti Škoda Elektrik je vodíkový autobus o 30 až 50 procent úspornější než benzinový. "V průměru podle našich výpočtů spotřebuje na 100 kilometrů 26 litrů ekvivalentu nafty," doplnil. "Tato čísla je však třeba ověřit během provozu", dodal.

Cenu autobusu podle Šilhánka zatím není možné stanovit, jelikož jde o prototyp. Cena by se podle něj měla výrazně snížit, až začne být sériově vyráběn. V současné době stojí vodíkový autobus od firmy Mercedes přibližně milion eur (téměř 27 milionů korun).

Autobus bude jezdit v rámci městské dopravy města Neratovice, kterou provozuje společnost Nerabus, jež je součástí skupiny Veolia Transport. Podle ředitelky Veolia Transport Praha Evy Kočové by měl časem přibýt ještě jeden vodíkový autobus. Termín nebyla schopna odhadnout. V Neratovicích je současně budována první vodíková čerpací stanice. Vodík dodává společnost Linde Gas, která jej vyrábí ze zemního plynu.

Podle Vladimíra Bartla z ministerstva dopravy, které projekt také spolufinancovalo, brání hromadnému rozšíření vodíkových autobusů tři faktory: vysoké pořizovací náklady, neexistující infrastruktura čerpacích stanic a samotná výroba vodíku. Právě na výrobu vodíku se nyní chce zaměřit ÚJV. Podle Janíka vede cesta přes jaderné reaktory, které umožní levnější výrobu vodíku a bez vzniku emisí.

Rozvoj vodíkových autobusů chce podporovat i skupina ČEZ. Podle Vladimíra Cmírala je tento projekt komplementární s nedávnou ohlášenou iniciativou společnosti ČEZ na podporu elektromobilů. ČEZ chce spolupracovat s ÚJV a podle Cmírala do vodíkové energetiky investuje do roku 2020 přibližně pět miliard korun.

Vodíkové autobusy jsou podle Janíka podle statistik bezpečnější než dieselové autobusy, přičemž je třeba dodržovat bezpečnostní předpisy, například nepřibližovat se k nádrži se sirkou. "V Evropě mají vodíkové autobusy naježděno přes několik milionů kilometrů a žádná nehoda se nestala", dodal.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK