Podle Středuly tak náklady na pracovníky v některých firmách, aniž však uvedl nějaké konkrétní jméno, bezdůvodně platí daňový poplatník. "Zatím podle mých informací jde asi o 4000 lidí. Pokud by se ten model rozšířil, ztráty se mohou vyšplhat až do desítek miliard korun," prohlásil Středula.
Firmy podle něj nejprve se zaměstnancem rozvážou pracovní poměr dohodou bez vyplacení odstupného. Nezaměstnaný pak začne čerpat podporu, zároveň však u firmy pracuje dál na dohodu za maximální odměnu 4000 korun. Při ní totiž neztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti. Práce na dohodu je sice omezena 150 hodinami ročně, ale podle odborů to firmy dokážou obejít.
"Je to nejbrutálnější útok na státní rozpočet ze strany některých zaměstnavatelů, který ohrožuje všechny občany a zaměstnavatele, kteří se chovají slušně," prohlásil Středula.
Odboráři vládě navrhli, aby připravila změnu zákona o zaměstnanosti, podle níž by firmy musely předkládat výkazy o době skutečně odpracované jednotlivými pracovníky. Další variantou řešení by podle Středuly bylo opatření, při němž by firmy v době krize zaměstnancům platily jen 60 procent původního platu; dalších 20 procent by spolu se zdravotním a sociálním pojištěním doplácel stát. Podobný systém podle odborů již zavedli v Německu a na Slovensku.
"Lidé utrácejí, takže to zajistí příjem státního rozpočtu. Zaměstnanec má relativně stabilní příjem a stát tak pomáhá firmám v situaci, kterou nezapříčinily," konstatoval Středula.
Zástupci zaměstnavatelů na dnešní tripartitě o podobných praktikách firem informováni nejsou. "My ze svých firem nemáme zkušenosti, že by ke zneužívání (dávek) docházelo," řekl novinářům předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. "Jsme zásadně proti tomu a jsme zásadně pro to, aby se tyto věci řešily," konstatoval.