Radnice podle něj už v řadě případů omezily investiční akce, výpadek budou muset pokrýt i z rezerv. "Ještě horší je pro nás ale nejistota. Nevíme totiž, kolik peněz na daních se nevybere kvůli ekonomickým potížím firem a podnikatelů a u kterých daní se výběr odloží," uvedl Jiránek. Po ministerstvu financí proto komora požaduje zpřesnění informací o nevybraných, odložených či odpuštěných daních a také záruku kompenzace pro města a obce.
O odpuštění či odložení daně rozhoduje stát, ten však podle Jiránka není jediným příjemcem daňových výnosů. "Stát má z daní v průměru 78 procent výnosů, zbytek připadá na města a obce. Stát však o úlevách rozhoduje sám. Může například vydat dluhopisy, a navýší si tak schodek státního rozpočtu. Města mají omezenou možnost vydávání dluhopisů. Pokud si navíc na zabezpečení nezbytných investic peníze půjčí, platí vysoké úroky. Proto požadujeme kompenzace, proč by města měla nést důsledky výhradního rozhodnutí státu," doplnil.
Primátor Ústí nad Labem Jan Kubata (ODS) upozornil, že globální ekonomická krize a s ní související propad daňových příjmů se už projevuje v tenčících se finančních rezervách měst. "Na konci letošního roku očekáváme meziroční propad daňových příjmů o 15 procent, což pro Ústí znamená 140 milionů korun," upřesnil.
Chomutov už dříve oznámil, že pesimistický scénář počítá letos s daňovými příjmy 467,5 milionu korun namísto očekávaných 550 milionů korun. Největší propad město zaznamenalo na výnosech z daní fyzických osob samostatně výdělečně činných. "Zatím se nám daří krizi ustát. Připravujeme ale další opatření k omezení výdajů pro případ, pokud by se krize prohloubila. Pozastavíme například investiční akce s výjimkou těch, na jejichž financování jsme získali dotace," vysvětlila primátorka Ivana Řápková (ODS).
Město už dříve pozastavilo čerpání z fondu oprav majetku města s výjimkou havárií, snížilo objem poskytovaných příspěvků z rozpočtu města a změnilo pravidla provozování doplňkové činnosti příspěvkových organizací.