Vedle toho, že by firmy cizincům musely vyplatit zpětně mzdu a uhradit repatriaci do země jejich původu, mohly by také například dostat pokuty či přijít o veřejné zakázky. "Není to úplně dobré. O cizince se musí v první řadě postarat agentury, které je sem přivezly, a když něco není v pořádku, tak by měly být postiženy hlavně ony," řekl listu mluvčí Škoda Auto Jaroslav Černý. Podobný názor zastává také Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Neziskové organizace, které obecně novou směrnici vítají, protože podle nich omezí zaměstnávání cizinců v otrockých podmínkách, však připouštějí, že by to za současných podmínek nebylo lehké splnit. "Původní i koncoví zaměstnavatelé musí být zapojeni do jednoduchého systému, který jim on-line či na pár zavolání umožní kontrolovat vydaná oprávnění, jinak by to pro ně bylo nyní skutečně velmi náročné," uvedl Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Bez zapojení koncových zaměstnavatelů však podle odborníků na migraci systém odhalování ilegální práce v nedůstojných podmínkách fungovat nebude. Tyto firmy podle nich často o nelegálních pracovnících vědí, ale oficiálně to nikdy nepřiznají. Když se objeví problém, vinu svalují na personální agentury či subdodavatelské firmy, uvedl list.
Nová směrnice by měla dát cizincům možnost žádat státní úředníky o pomoc při vymáhání dlužné mzdy. Stát přitom musí nastavit takový mechanismus, který bude efektivní - jakým způsobem do toho jednotlivé firmy zapojí, bude záležet jen na něm, napsala dnešní MfD.