Družstevní záložny aneb Když vás banka omrzí

Jak to všechno začalo? Ve druhé polovině 90. let u nás došlo k obnově družstevního bankovnictví. První roky po revitalizaci bohužel nebyly příliš úspěšné. Družstevní záložny sice byly přijaty s nadšením, ovšem vlivem nedostatečné právní ochrany vkladatelů a nezodpovědným hospodařením družstevních záložen mnoho klientů o své úspory přišlo. Tyto neblahé zkušenosti s družstevními záložnami vedly k nedůvěře české veřejnosti vůči těmto institucím a upadly spíše do pozadí českého finančního trhu.

Regulací k větší bezpečnosti

Doba hromadných bankrotů družstevních záložen a zavedených nucených správ se zdá být minulostí. Ke zlepšení situace zcela nesporně přispěla řada legislativních změn. Mezi nejvýznamnější patří vybavení dohlížejících orgánů většími pravomocemi nebo navýšení povinného základního kapitálu družstevních záložen na 35 mil. Kč. Ke změnám došlo také v oblasti povinně zveřejňovaných informací, což přispělo ke zprůhlednění hospodaření družstevních záložen, a v oblasti povinného pojištění vkladů. Původní hranice náhrady pojištěných vkladů 80 % se posunula až na současných 100 %, tedy na stejnou úroveň jako u vkladů v bankách. Dohledovou institucí již není Úřad pro dohled nad družstevními záložnami. Veškeré jeho pravomoci byly převzaty Českou národní bankou, do níž byl k 1. dubnu 2006 integrován dohled nad celým finančním sektorem ČR.

Důkazem o úspěšnosti těchto opatření může být rostoucí důvěra investorů a jejich poptávka po službách družstevních záložen, o čemž svědčí fakt, že suma vkladů u družstevních záložen se za poslední dva roky přibližně zdvojnásobila.

Klient je zároveň členem

Ačkoliv se služby nabízené družstevními záložnami od těch bankovních prakticky nijak neliší, družstevní záložny jako finanční instituce fungují na zcela jiném principu. Co se týče právní formy podnikání, nejedná se o akciové společnosti, nýbrž o družstva. Odtud pramení také odlišnosti v jejich poslání. Zatímco banky se snaží o co nejvyšší zhodnocení prostředků vložených jejich majiteli – akcionáři, družstevní záložny bývají založeny za účelem finanční výpomoci jejich členů. Členové družstevních záložen vkládají do družstva své úspory, usilují o jejich zhodnocení a členům, kteří mají finančních zdrojů nedostatek, z nastřádaných prostředků poskytují úvěry. Zásadní rozdíl je tedy právě v tom, že pokud chcete využít některé ze služeb družstevní záložny, například si u ní zřídit běžný účet, musíte se nejprve stát jejím členem.

K získání členství v družstevní záložně je nutné uhradit poplatek za zápis (tzv. zápisné) a vložit členský vklad. Výše poplatků i členských vkladů se mezi záložnami značně liší. Členské vklady se pohybují v rozmezí od 1 Kč do 30.000 Kč a poplatky za zápis od 0 Kč do 5.000 Kč. V tabulce jsou uvedeny příklady u čtyř našich největších záložen.

Tabulka: Srovnání členských vkladů družstevních záložen

Zdroj: internetové stránky družstevních záložen
* v případě zápisu přes internet je poplatek za zápis 0,- Kč.

Členové, a tedy klienti záložny, mají možnost (na rozdíl od klientů bank) podílet se na jejím řízení formou hlasování na valné hromadě a mají přístup k informacím o jejím hospodaření.  Stinnou stránkou členství však může být možnost ztráty členského vkladu v případě záporného výsledku hospodaření. Maximální částka stanovená pro úhradu ztráty členem je ve výši součtu dvounásobku základního členského vkladu a případného dalšího členského vkladu.

Členem družstevní záložny se mohou stát fyzické osoby, podnikatelé, právnické osoby či neziskové organizace. Specifické požadavky na členství má Vojenská družstevní záložna, jejímiž členy se mohou stát především vojáci z povolání, občanští zaměstnanci, vojenští důchodci a jejich rodinní příslušníci těchto osob.

Nevýhodou družstevních záložen může být jejich zhoršená dostupnost. Řada z nich totiž působí pouze v určitém omezeném regionu a klienti mají k dispozici pouze jednu až čtyři pobočky. Výjimku tvoří pouze Fio s 57 pobočkami a Vojenská družstevní záložna s 12 pobočkami. Na druhou stranu, návštěva pobočky v dnešní době nemusí být vždy nezbytně nutná. Produkty družstevních záložen je zpravidla možné lehce sjednat na dálku s využitím internetu.