"Je to skutečně předběžný odhad. Značná část poškození je u dna, například na dlážděném či kamenném opevnění břehů a hrází nebo na vytržených a odplavených kusech břehů," řekl ČTK Vlček. Úplný rozsah škod se podle něho projeví, až voda klesne na normální průtok.
Nejvíce poškozených vodohospodářských staveb zůstalo po záplavách v Moravskoslezském kraji na Novojičínsku a v Olomouckém kraji na Jesenicku, kde byla povodňová vlna nejsilnější. "Na větších tocích, do nichž směřovala z Novojičínska, byly sice zvýšené hladiny, ale voda už neměla tak ničivou sílu," dodal Vlček.
Pracovníci Povodí Odry podle něho v současné době procházejí všechny toky a zjišťují vzniklé škody. "Přesné vyčíslení škod a nákladů na obnovu státního majetku ještě nelze říci," řekl mluvčí s tím, že část nákladů bude hradit Povodí Odry. "Větší část by měl zaplatit stát, který při rozsáhlejších povodních vyhlašuje dotační programy," dodal Vlček.
Vláda by měla do tří týdnů projednat jednotlivé návrhy starostů, hejtmanů nebo krizových štábů, které se stanou podkladem pro plán obnovy povodněmi postižených regionů.
V současné době jsou v povodí Odry zvýšené hladiny na třech tocích. První povodňový stupeň platí na Odře v Bartošovicích na Novojičínsku, na řece Opavě v Děhylově a Opavě i Karlovicích na Bruntálsku a na řece Vidnávce ve Vidnavě na Jesenicku.
Záplavy, které minulý týden zasáhly především Novojičínsko a Jesenicko, podle předběžných údajů poničily v Moravskoslezském kraji přes 900 domů a postihly na 4670 lidí. Podle moravskoslezského hejtmanství voda zasáhla 23 obcí a měst v kraji, kde kvůli nim zahynulo devět lidí. V Česku si povodeň vyžádala celkem 13 obětí.