Politici chtějí návrat výroby zahraničních filmů do Česka

Počet zahraničních filmů tvořených v ČR rapidně klesá, v poslední době o 70 procent. "Myslím, že určitě můžeme mluvit o krizi," řekl předseda Asociace producentů v audiovizi Pavel Strnad.

Zatímco v poslední době filmaři v Česku utrácejí kolem jedné miliardy korun ročně, ještě v roce 2003 to bylo pět miliard. Návrat objemu do doby před šesti lety by přinesl kolem 4000 pracovních míst, upozornil ředitel České filmové komory Petr Mošna.

Předseda ODS a bývalý premiér Mirek Topolánek se staví proti možnosti vracet filmařům daň z přidané hodnoty (DPH), což nyní dělá například Maďarsko. Přikláněl by se k novelizaci zákona o investičních pobídkách.

"Já jsem zásadě proti vratkám (daně), maďarská cesta pro nás není cestou. My už tak máme složité daně, já jsem jednoznačně pro přímé fiskální stimuly typu investiční pobídky," uvedl expremiér.

"Musíme dát pobídky, když je dávají ti okolo v Evropě. Kdyby to bylo něco nesystémového a výjimečného v Evropě, tak neřeknu. Když to dělají Maďaři a Němci a kde kdo, tak si myslím, že to je možné," uvedl bývalý ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD), který by nebyl ani proti vracení DPH.

Ministerstvo financí k tomu uvedlo, že debatě o podpoře kinematografie se nebrání, není však nakloněno selektivnímu zvýhodňování. "Ministerstvo chce nastavovat rovné podmínky pro všechny a nechce komplikovat daňový systém dalšími výjimkami," řekl ČTK mluvčí MF Ondřej Jakob. "Selektivní zvýhodnění některých poplatníků považujeme za nesystémové," dodal.

V Česku stále chybí nový zákon o kinematografii, který by vytvořil lepší prostředí pro tuzemský filmový průmysl i pro aktivity zahraničních týmů. Topolánek by chtěl volání po pobídkách pro zahraniční filmové štáby řešit zvlášť rychleji, a později komplexně právě zmíněným novým zákonem.