Z chystané rekapitalizace MMF bude mít asi největší prospěch Čína

Čínská vláda uvedla, že má zájem koupit dluhopisy měnového fondu v objemu 50 miliard dolarů. Rusko a Brazílie v červnu oznámily, že každá z těchto zemí koupí dluhopisy za deset miliard dolarů a přispět na rekapitalizaci MMF chce také Indie.

"Je to obrovské vítězství pro země skupiny BRIC, hlavně pro Čínu," uvedl bývalý šéf MMF pro západní polokouli Claudio Loser. Vzhledem k tomu, že budou investovat do měnového fondu, budou mít přímo či nepřímo na řízení fondu větší vliv, než jaký jim umožňují kvóty," doplnil Loser. Nynější systém kvót přiděluje hlasovací práva členským zemím na základě finančních příspěvků, které členové do fondu poskytují.

Stanovení podmínek emise dluhopisů je výsledkem několikaměsíčních jednání mezi fondem a jeho členskými zeměmi, kterých je 186. Členem fondu je i Česká republika. Plán emise je zároveň považován za nový způsob, jak umožnit mladým tržním ekonomikám posílit svůj vliv na fungování fondu. Na tom má zájem hlavně čtveřice zemí souhrnně označovaných jako BRIC, tedy Brazílie, Rusko, Indie a Čína.

"Očekáváme, že další země budou následovat příkladu, snad další státy ze skupiny rozvíjejících se trhů," řekl na finanční televizi Bloomberg první náměstek výkonného ředitele MMF John Lipsky. "Zajímavý způsob, jak se podílet na mezinárodní podpoře plánů měnového fondu, by to mohl být i pro některé rozvinuté a vyspělé země," dodal.

Výkonná rada MMF minulý týden schválila vůbec první emisi dluhopisů a peníze z jejich prodeje využije na poskytnutí pomoci zemím, které jsou nejvíce zasaženy finanční a hospodářskou krizí. MMF předpokládal, že strop pro vydání dluhopisů bude činit zmíněných 150 miliard dolarů, nakonec však o žádném stropu nerozhodl, protože jeho potřeby se prý budou měnit.

Emise dluhopisů je součástí širšího plánu, který má fondu zajistit další zdroje v objemu až 500 miliard dolarů (asi 9,23 bilionu Kč). Adeptů na poskytnutí pomoci je hned několik a část jich je i v Evropě. Pomoci měnového fondu a dalších institucí už využívá například Maďarsko, Lotyšsko nebo Island.

Lipsky řekl, že objem prodaných dluhopisů zřejmě nedosáhne zmíněných 500 miliard dolarů, které chce fond na posílení kapitálu celkově získat.

Dluhopisy budou denominovány v takzvaných zvláštních právech čerpání (Special Drawing Rights, SDR), což je zúčtovací jednotka MMF. Její hodnota je odvozena od koše měn složeného z amerického dolaru, eura, japonského jenu a britské libry. Cenné papíry denominované v SDR budou svým držitelům poskytovat úrok, který se bude vyplácet čtvrtletně.

Větší využití SDR se snažila prosadit hlavně Čína. Ta má největší devizové rezervy na světě, které investuje převážně do nákupu dluhopisů americké vlády. Peking už dal několikrát najevo, že není spokojen s velkou kolísavostí kurzu americké měny a jejím vytrvalým poklesem. Čína ale zatím na svých plánech nic měnit nechce, protože pro investice potřebuje velký a likvidní trh, což jsou podmínky, které americký trh splňuje.

Oficiální kurz SDR se v současné době pohybuje kolem 0,65 SDR za dolar. Hodnota SDR činí 0,37 procenta a je stanovena jako vážený průměr tříměsíčních sazeb komponentních měn, tedy dolaru, eura, jenu a libry. Sazba u tříměsíčních dluhopisů americké vlády teď dosahuje 0,195 procenta. MMF vydělává na půjčkách tak, že zemím naúčtuje více, než jaká je aktuální úroková sazba u SDR.

Rada měnového fondu 22. června rozhodla, že zápůjční sazbu zatím ponechá beze změn na jednom procentním bodu nad letošní úrokovou sazbou SDR.