Juncker: Ekonomika eurozóny utrpěla kvůli krizi trvalé škody

"Musíme s tím počítat a tento fakt nesmíme ignorovat," doplnil Junckera eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia. Podle obou představitelů je naprosto nezbytné, aby členské státy eurozóny i EU začaly se snižováním rozpočtových schodků, které jim mohou bránit "manévrovat" v dobách krize. Juncker se navíc domnívá, že je třeba, aby se celá evropská ekonomika zaměřila více směrem výzkumu.

"Růstový potenciál eurozóny by mohl spadnout z 2,2 procenta pod jedno procento v letošním a příštím roce. Propad může být ještě větší, pokud vlády nepřijmou dostatečně silná opatření," uvedl Juncker. Podle Almunii navíc ještě nenastal okamžik, kdy by vlády měly úplně přestat podporovat ekonomiky finančními injekcemi, ale už by se pomalu měly zamýšlet nad strategiemi, které přijmou v době, kdy hospodářství začne oživovat.

Ekonomika eurozóny a i celé EU se přitom v posledních měsících propadá nejrychleji v historii. Podle upřesněných statistik se HDP eurozóny v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně propadlo dokonce o 4,8 procenta. V červnu se navíc poprvé v historii v zemích, které platí eurem, objevil jev zvaný deflace, tedy pokles spotřebitelských cen, který je rovněž projevem krize a za určitých podmínek může mít negativní dopady. Podle Junckera nicméně tento scénář v současnosti nehrozí.

"Navzdory celkovému poklesu cen v červnu by bylo totálně mylné hovořit o tom, že jsme na hraně deflace v eurozóně," dodal lucemburský premiér. Juncker se domnívá, že spotřebitelské ceny letos ještě porostou, přičemž inflaci by měl "oživit" očekávaný růst cen ropy.