Křehké oživení v USA

Americké hospodářství se na začátku roku propadlo o 5,7 % a pokračovalo tak v recesi z předchozího čtvrtletí, kdy došlo ještě k hlubšímu poklesu (o 6,3 %). Ekonomové očekávají pozvolné oživení v závěru roku a statistická data jim dávají za pravdu: trh s nemovitostmi se postupně stabilizuje a firmy hlásí mírný růst zakázek. Oživení je však velmi křehké a nezaměstnanost ještě stále poroste.

V současném uspořádání globální ekonomiky je možné pokládat vývoj v USA za klíčový. Právě tam současné hospodářské problémy začaly a k americkému oživení vzhlíží s nadějí nejen ekonomové ale především evropští a asijští exportéři. V posledních desetiletích byl americký spotřebitel motorem globální ekonomiky, avšak v krizi mu došel dech. Celé roky totiž nakupoval na dluh.

Dilema centrální banky

Už na začátku devadesátých let minulého století se sklon k úsporám amerických domácností propadl pod nulu. Průměrný Američan tedy ze svého platu neušetřil ani dolar a naopak ještě utrácel své úspory. Takové chování bylo podpořeno souhrou příznivých okolností, jako byla široká nabídka bankovních služeb, kreditních karet, všeobecně nízkých nároků na úvěry a celkové nálady ve společnosti. Na prvním místě to ale byly relativně nízké úrokové sazby, úspěšně prosazované Federálním rezervním systémem (Fed) jako ta správná stimulace růstu.

Fed (centrální banka USA) se podle obdobné doktríny jako jiné centrální banky světa snaží najít tu správnou rovnováhu mezi hospodářským růstem (a s ním svázanou nezaměstnaností) na straně jedné a inflací na straně druhé. Zjednodušeně můžeme říci, že nízké úroky znamenají vyšší růst HDP a nižší nezaměstnanost, avšak zároveň i riziko vysoké inflace. Při vysokých úrocích je tomu naopak.

Nečekaný efekt nízkých úroků?

Počátkem devadesátých let docházelo v USA k výraznému zvyšování produktivity práce, což brzdilo růst cen, a Fed si tedy mohl dovolit velmi nízké úrokové sazby. Ty stimulovaly investiční aktivitu, spotřebu a ve výsledku celkový hospodářský růst. Vše se zdálo v pořádku. V roce 2000 však došlo na burze ke krachu akcií firem operujících v oblasti internetu a moderních technologií. Přestože důvodů bylo více a určitě i mnohem významnějších, některé ekonomy dovedla situace k úvaze, že v pozadí jsou právě nízké úroky.

Všeobecně nízké úroky podporují investiční aktivitu a po nasycení standardního trhu směřují nové peníze do rizikovějších oblastí. Pokud centrální banka sleduje jen růst spotřebitelských cen, snadno přehlédne, že nové peníze tvořené v průběhu monetární expanze končí na akciových trzích, kde podporují spekulaci a vytvářejí akciovou bublinu. Při zvýšení úroků se investoři vytratí a bublina náhle splaskne. Přichází investiční nejistota a s ní ekonomická recese.

Jak léčbu použil Fed znovu nízké úroky. Z recese se americká ekonomika dostala spotřebou a investiční výstavbou živenou mezibankovním úrokem na úrovni jednoho 1 %. Fed pak při oživení úroky pomalu zvyšoval až na úroveň 5,25 % v roce 2007. Nedlouho poté přišel pád hypotečního trhu a další recese.

Zásadní změny na obzoru?

Na vzniklou recesi reaguje Fed standardním postupem. Mezibankovní úrokové sazby jsou v USA sníženy k nule, ale ozývají se první hlasy, že při známkách oživení by mělo dojít k jejich rychlému zvýšení, aby se zabránilo inflaci a vzniku investičních bublin. Možná tedy dojde k situaci, kdy Fed obětuje svižnější růst založený na masivní spotřebě domácností a dluhovém financování ve prospěch růstu sice pomalejšího, ale zato nezatíženého hlubokými cyklickými výkyvy.

Své chování nemění jen centrální bankéři. Sklon k úsporám, tedy část příjmů, kterou domácnosti uspoří, vzrostl nejvíce od počátku 90. let. Američané teď dávají stranou 6,9 % svých příjmů, zatímco loni to bylo 0 %. To sice znamená relativně špatnou zprávu pro krátkodobý hospodářský vývoj, jelikož tržby v maloobchodě neporostou a firmy budou muset dále propouštět, ale z dlouhodobého hlediska osvobozují USA od závislosti na externím financování. Menší útraty tak způsobí pomalejší zotavení ekonomiky, avšak zároveň zakládají její stabilitu do budoucna. V posledních letech vykazovaly USA trvalé deficity běžného účtu platební bilance, které byly kryty přílivem investic ze zahraničí, což by se mohlo v případě odlišného chování spotřebitelů změnit.

Po ostřejší korekci směrem dolů by se americké hospodářství mohlo opět vydat na cestu pozvolného růstu. Možná už ne tak vysokého jako v posledních letech, ale snad stabilnějšího a nepřerušovaného prudkými výkyvy. Otázkou však stále zůstávají veřejné finance. Ve snaze dostat ekonomiku z recese utrácí američtí politici rekordní množství peněz a veřejný dluh roste nevídaným tempem. Zatím mají zahraniční investoři o americké dluhopisy zájem, přesto že určité obavy o budoucnost dolaru už několikrát vyjádřili např. vládci zemí BRIC. I když dnes fiskální stimulace pomáhá ekonomice z nejhoršího, vysoký veřejný dluh by se mohl stát další brzdou rozvoje v budoucnosti.