Počet pracovníků v zemědělství loni klesl o více než tři procenta

Téměř polovina pracovníků v zemědělství patřila do věkové kategorie od 45 do 59 let. Stárnutí pracovní síly v zemědělství a populace na venkově vůbec je rovněž trvajícím problémem. "Nepříznivé rozložení věkové struktury přetrvává i přesto, že v meziročním srovnání byly zaznamenány mírné pozitivní změny ve všech kategoriích," konstatuje se v materiálu.

Přestože mzdy v zemědělství loni meziročně vzrostly o 7,1 procenta, tedy o 2,5 procentního bodu více než činil průměr celkového růstu mezd v ČR, stále zhruba o čtvrtinu zaostávaly za celorepublikovým průměrem. Průměrná měsíční nominální mzda v zemědělství tak dosáhla za celý rok 17.738 Kč, v celém národním hospodářství však činil průměr 23.542 korun.

Produkce českého zemědělství loni v porovnání s rokem 2007 poklesla o 2,5 procenta. Zatímco rostlinná výroba se snížila o více než osm procent, živočišná výroba vzrostla o 4,5 procenta. Loňský zisk celého odvětví zaznamenal meziroční pokles o 29 procent, přesto dosáhl 9,7 miliardy korun, což je druhý nejlepší výsledek od vstupu země do EU.

Podle dřívějších údajů ČSÚ loni tuzemská rostlinná výroba představovala 61,1 miliardy Kč a živočišná 51,2 miliardy Kč. Rostlinná produkce zejména kvůli klesajícím stavům hospodářských zvířat dominuje českému zemědělství od roku 2001, dříve v něm převažovala živočišná produkce.

České zemědělství je od vstupu země do EU ziskové, zejména díky dotacím. Ty loni podle zprávy vzrostly o 2,2 miliardy na 36,7 miliardy korun. Nárůst byl způsoben zejména dvoumiliardovým zvýšením příspěvků ze zdrojů Evropské unie. Úroveň podpor by byla ještě větší, nebýt nepříznivého vývoje kurzu koruny vůči euru, uvádí se ve zprávě.

Farmáři však dlouhodobě upozorňují na to, že unijní dotační politika je vůči zemím, jež do EU vstoupily až po roce 2004 nespravedlivá a zemědělci ve starých členských zemích pobírají na dotacích výrazně více než oni.

Podle statistiky národních účtů se loni zemědělství podílelo na celkové tvorbě hrubé přidané hodnoty z 1,85 procenta, což představuje meziroční navýšení o 0,06 procentního bodu. Podíl potravinářského průmyslu pak vzrostl o 0,22 procentního bodu na 2,91 procenta.

Schodek bilance agrárního zahraničního obchodu se loni snížil o více než čtvrtinu na zhruba 23 miliard korun. Vývoz totiž vzrostl o 10,9 miliardy, zatímco meziroční přírůstek dovozu činil zhruba 830 milionů korun. Saldo agrárního zahraničního obchodu je záporné nepřetržitě od roku 1993.