Podle studie Českého statistického úřadu bude zvolna klesat podíl osob v produktivním věku od 15 do 64 let. Současně se očekává i mírný pokles počtu dětí do 14 let, naopak střední délka života se zvýší.
Počet obyvatel České republiky dosáhne svého vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat. Zároveň však dochází k rychlému stárnutí populace. Logickým důsledkem bude růst počtu osob s nárokem na starobní důchod. Zatímco v současné době připadá na dvě ekonomicky aktivní osoby jedna neaktivní, v roce 2065 by už měl být poměr jedna k jedné. To znamená, že každý občan v produktivním věku by „živil“ jednoho důchodce.
Pokud by zůstala zachována hranice odchodu do důchodu 65 let, potom by se podle ní mohl počet vyplácených důchodů v roce 2065 zvýšit na 3,5 milionu – v současnosti je to 2,1 milionu. „O tomto problému se diskutuje dlouhodobě. Řešením je zavedení částečného spoření na vlastní důchod, protože stát nedokáže vyplácet uspokojivé důchody třetině obyvatelstva,“ říká Petr Beneš, generální ředitel ČSOB Penzijních fondů. Takový návrh obsahuje i takzvaná třetí fáze důchodové reformy, která je připravena v poslanecké sněmovně.
„Na základě všech doposud publikovaných demografických prognóz včetně aktuální studie ČSÚ je evidentní, že měnit, lépe řečeno zhoršovat, parametry prvního (státního) pilíře nejde donekonečna. Již dnes je věková hranice pro odchod do důchodu zvýšena na 65 let. Pokud by se v nezměněném trendu pokračovat, zbývá už jen zvýšit již tak vysoké odvodové sazby na sociální pojištění a nebo se smířit s klesajícím náhradovým poměrem,“ vysvětluje Petr Beneš. Aktuální důchodový poměr se však pohybuje již jen kolem 40 procent. To znamená, že státní penze v průměru nenahradí ani polovinu posledního výdělku čerstvého důchodce.