ZEW aneb honba za pupenci

Po několik měsíců jsou finanční trhy systematicky bombardovány sériemi negativních ekonomických zpráv. Není divu, že citlivost trhů vůči negativním zprávám výrazně otupěla. O to víc však investoři hltají zprávy pozitivnějšího rázu, které by mohly naznačit blížící se dno ekonomické recese. Pro indikátory tohoto typu se vžil název “green shoots“, česky přeloženo “zelené výhonky“ nebo spíš výstižněji “pupence.“ Vyhledávání pupenců (či spíše jejich vyhrabávání ze sněhových závějí klesající světové ekonomiky) je momentálně “in“ a zmínky o nich pronikly dokonce i do jinak většinou suchopárných zpráv a prohlášení předních centrálních bank (např. Fed, ECB). 

ZEW překvapil

Mezi takové pupence jsou často řazeny přední indikátory vzniklé z pravidelných průzkumů, například německé indexy sentimentu IFO, či ZEW, které – po prudkých propadech na historická dna během minulého roku vykazují v posledních měsících plynulé návraty k vyšším hodnotám. V poslední době překvapil právě zmíněný index ZEW mimořádným zlepšením nálady a růstu pozitivních očekávání investorů, kdy se jeho index pro hodnocení eurozóny zvýšil o 3,6 bodu na 16,7 a příznivý sentiment se přelil i na ekonomiky střední a východní Evropy, kterou v červnu oslovení investoři přeznámkovali ze 14,4 na 20,4 bodů. Pro některé účastníky trhu představuje zlepšení sentimentu jasný signál, že recesi bude co nevidět odzvoněno a podstatnější oživení lze očekávat již v druhé polovině letošního roku. Jak vážně však brát poslední vývoj těchto „měkkých“ ekonomických indikátorů?

Jak zacházet s předstihovými indikátory?

Matadoři výzkumu „informační výtěžnosti“ předstihových indikátorů, pánové Philip Klein a Geoffrey Moore z amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER), v jedné ze svých prací vyslovili dvě základní pravidla, jak s různými dostupnými předstihovými indikátory zacházet, respektive jakou jim dávat relativní váhu. Podle Kleina a Moora je třeba být opatrný s ukvapenými závěry na základě indikátorů, které sice prokazují silný predikční souvztažnost k vývoji hospodářského cyklu, avšak tomuto vztahu chybí racionální zdůvodnění na základě ekonomické teorie. Stejně tak je třeba obezřetně nakládat s indikátory, které sice mají perfektní teoretické vazby na hospodářský cyklus, v reálném světě je však jejich schopnost s předstihem a správně předpovídat body obratu hospodářského cyklu jen velmi sporná.

Tři háčky indikátoru ZEW

Ohledně indikátoru ZEW jakožto trubače konce recese je třeba být na pozoru ze tří důvodů. Zaprvé, dostupné historické údaje měření indexu sahají „pouze“ do 90. let a nelze tedy testovat jejich schopnosti předpovídat začátek a konec recese takového typu, jakou ekonomiky zažily například ve třicátých či sedmdesátých letech. Druhý důvod je selhání předpovědí ZEW v nedávné minulosti, kdy institut předpovídal náznaky brzkého obratu německé ekonomiky směrem ke konjunktuře. Trvalejší oživení však přišlo až koncem roku 2003. A zatřetí, vývoj indexu ZEW očekávání vykazuje silnou korelaci s indexem ZEW hodnocení současné situace, tedy čím hůř vnímají respondenti průzkumu současnou situaci, tím větší naděje vkládají do budoucího vývoje.

Charakter a rozsah současných problémů finančního sektoru, či ekonomické recese, se vymyká zkušenostem posledních několik dekád, a nelze se tudíž ani vždy a všude spoléhat na predikční schopnost měkkých indikátorů, které fungovaly v minulých letech. Klíčovým kompasem při  hledání dna pravděpodobně tentokrát budou spíše indikátory trhu práce, tedy nezaměstnanost, nabídka volných míst apod., signalizující případný obrat v dynamice spotřebitelské poptávky.

Autor působí jako senior economist ve společnosti ING Wholesale Banking