"Jedná se o zákon, který je diskriminační, nesystémový, s mnohými legislativními chybami a v konečném důsledku s velmi nejistým pozitivním účinkem," uvedl Klaus na svých internetových stránkách. Za nejproblematičtější pasáž zákona Klaus označil zavedení státního příspěvku na nákup nového automobilu, takzvané šrotovné. "Toto opatření je vysoce diskriminační. Upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v rámci něj dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbyistické zázemí," stojí v prohlášení.
Šrotovné podle Klause deformuje automobilový trh a tato podpora navíc představuje jen krátkodobé přesunutí poptávky v čase. "Její efekt je vysoce diskutabilní. Nelze například zaručit, že občané nevyužijí daný příspěvek na nákup vozidel vyráběných mimo ČR. Český daňový poplatník by tím dotoval automobilový sektor v cizí zemi," upozornil Klaus.
O šrotovné by podle prezidenta navíc mohli žádat pouze lidé, kteří nepodnikají, což by snížilo případný pozitivní efekt tohoto opatření na tuzemskou automobilovou produkci. "Zákon zavádí neblahý precedens, a to může vyvolat tlak ostatních odvětví na obdobný způsob podpory," podotkl Klaus.
Za příklad legislativního omylu pak Klaus označil novelu zákona o dani z příjmů, která je obsažena ve vetovaném zákoně a obsahuje i úpravu týkající se mimořádných odpisů hmotného majetku. Ta je podle prezidenta shodná s úpravou obsaženou v samostatné novele zákona o dani z příjmů schválené na stejné schůzi parlamentu. "Tuto novelu jsem podepsal již minulý týden. Duplicitní ustanovení tohoto typu zaplevelují náš, už tak velmi nepřehledný, právní řád. Byl si toho vědom i senát a je s podivem, že tuto chybu neodstranil," uvedl Klaus.
Klausovi vadí, že v případě tohoto zákona chybí doprovodné předpisy a nejsou tak předem známy podmínky pro získání šrotovného. "V případě novely zákona o odpadech není zřejmé, zda při splnění podmínek daných zákonem žadateli nárok na státní příspěvek vůbec vznikne či nikoliv. Zákon předpokládá vydání vládního nařízení, kterým mají být stanoveny náležitosti žádosti o příspěvek a podrobnosti jeho poskytování. Takové vládní nařízení by mělo nabýt účinnosti tentýž den jako zákon, k jehož provedení má být vydáno. To se nestalo," podotkl Klaus.
Klaus připomněl, že tento zákon nepředložila vláda a tedy neprošel standardním připomínkovým řízením. "Navíc neobsahuje žádnou seriózní ekonomickou analýzu navrhovaných opatření, ač je evidentní, že bude přinášet negativní dopady na veřejné rozpočty," míní Klaus, podle kterého nemají tato navrhovaná opatření silnou politickou podporu. "Pro zákon hlasovalo jen 82 poslanců, v senátu se pro zákon vyslovilo jen 31 senátorů. Se zákonem vyslovila rovněž nesouhlas předchozí vláda. Proto vracím zákon k novému projednání," dodal. Klaus v minulosti podepsal jen ty protikrizové návrhy, které sněmovně předložila bývalá vláda, v jejímž čele stál předseda ODS Mirek Topolánek.
Při projednávání návrhu zákona se dohodly ODS a ČSSD a připravily pozměňovací návrh, do kterého zahrnuly vybrané společné body, kterých se shodly. Šlo například o zrychlení odpisů, prodloužení a zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Návrh zákona také zvyšoval přídavky i daňové slevy na děti na děti.
V závěrečném hlasování zvedlo pro zákon ruku 82 z přítomných 89 poslanců. Nepodpořil ho ale ani jediný občanský demokrat. Všichni byli podle záznamu "nepřítomni", na což zpravidla stačí, aby vytáhli karty z hlasovacího zařízení. Samotné zavedení šrotovného v pozměňovacím návrhu podpořili poslanci napříč stranami s výjimkou komunistů.