Příspěvek zhruba 30.000 korun na nákup nového automobilu s cenou do půl milionu korun měli dostávat lidé, kteří se zároveň zbaví svého nejméně deset let starého vozu. Vláda pro tento účel počítala s uvolněním zhruba 2,5 miliardy korun. Podobný koncept zavedla polovina zemí EU a Česko, jako výrazný evropský producent osobních aut, bylo nazýváno černým pasažérem, který profituje z jejich státní podpory.
Šrotovné bylo podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Antonína Šípka koncipované za českého předsednictví tak, aby nediskriminovalo další odvětví v jednotlivých zemích. Klausovy obavy ze zneužití šrotovného pro nákup aut ze zahraničí podle něj připomíná protekcionismus francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. "Nezavedení šrotovného v současnosti zhoršuje pozici tuzemských dodavatelů evropských automobilek při dojednávání kontraktů pro roky 2011 a 2012," dodal. Podotkl, že koncept šrotovného všude zafungoval a po krátkodobém zvýšení prodejů vozidel se poptávka vrátila k dlouhodobým průměrům.
"Prezidentské veto respektujeme, nicméně nejde o poslední krok legislativního procesu a doufáme, že příslušné politické dohody budou dodrženy," dodal Šípek.
Unie malých a středních podniků považuje zavedení šrotovného v ČR za nesmysl a populistický krok. "Rozhodnutí prezidenta je proto jednoznačně správné a má naši plnou podporu. Naopak se obáváme, že zavedení šrotovného v ČR by české ekonomice udělalo více škody než užitku. Stejný názor mají mimo jiné i dvě třetiny tuzemských malých a středních podniků," reagoval předseda unie David Šeich.
"Drtivá většina naší produkce jde na vývoz. Veto šrotovného v České republice proto omezení výroby v TPCA nezpůsobí," řekl ČTK mluvčí automobilky Radek Kňava. Naproti tomu Škodě Auto, která je největší automobilkou v Česku a zároveň má i největší podíl na domácím trhu, by zavedení šrotovného v Česku pomohlo. Díky podobným opatřením se v uplynulých měsících zvýšily prodeje jejích aut v několika evropských zemích.
"Škoda Auto patří k výrobcům o jejichž vozy mají zákazníci díky šrotovnému značný zájem. Jeho zavedení v ČR by tak pomohlo zvýšit poptávku po domácích vozech v době kdy se pomalu vyčerpává jeho efekt v ostatních zemích EU. Zároveň by také přispělo k omlazení vozového parku v ČR, který patří k nejstarším v Evropě," řekl ředitel vnějších vztahů Radek Špicar.
Zavedení šrotovného je podle analytika Broker Consulting Jana Šimka krokem, který má negativní ekonomický dopad. "Pokřivuje trh, když upřednostňuje a zvýhodňuje automobilový průmysl před jinými hospodářskými odvětvími. Pro skutečnou podporu ekonomického růstu by byla vhodnější podpora vědy a výzkumu. Za druhé by toto opatření vedlo k prohloubení schodku veřejných financí, což je vždy velmi nepříznivé pro jakoukoliv malou otevřenou ekonomiku, jakou je ČR," dodal.
Pozitivní efekt by podle Šimka mělo opatření jen pro úzkou skupinu, která šrotovné využije a pro automobilky, jejich zaměstnance a akcionáře. "Přestože efektivita zavedení šrotovného je prokazatelně zpochybnitelná, lze očekávat, že v rámci předvolební kampaně se ji poslancům podaří prosadit," dodal.
Podle tajemníka Svazu dovozců aut Pavla Tunkla jde ze strany prezidenta o nepochopení. "Jde o opatření, které má pomoci vyřadit část přestárlého vozového parku a snížit dopad neekologických vozidel na životní prostředí, nikoliv o stimul spotřeby," řekl. Zatímco většina evropských zemí v posledních deseti letech podle něho prošla státem podporovanou obnovou vozového parku, v Česku tomu tak nebylo. Roční obnova se v tuzemsku pohybuje kolem 3,4 procenta, zatímco ve vyspělých zemích je to kolem osmi procent. Průměrné stáří osobních aut v Česku je 13,8 roku.
Šípek připomněl, že šrotovné dosud zavedlo 12 evropských zemí a připravují jej další státy včetně USA a Číny.