Roční spotřeba potravin v Česku podle Jirovského činí kolem 235 až 240 miliard Kč, přičemž ZS na vzorku patnácti druhů základního potravinářského zboží letos od ledna do května vypočítal průměrnou marži obchodníků na zhruba 36 procent. "Kdybychom řekli, že třetina (z roční spotřeby potravin je marže obchodníků), tak z toho vyplývá něco kolem 75 miliard korun," prohlásil Jirovský.
Zemědělci i potravináři si dlouhodobě stěžují, že marže obchodníků se na rozdíl od těch jejich neustále zvyšují. Upozorňují také na rostoucí podíl potravin z dovozu, čímž jsou prý z trhu vytlačováni tuzemští výrobci a následně poškozováni domácí zemědělci. Podle údajů ZS vzrostly marže obchodníků u 15 sledovaných potravinářských výrobků z 20 procent v roce 2003 na 36 procent od letošního ledna do května.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) nedávno Agrární komoře pohrozil žalobou za to, že prý šíří nepravdivé informace, že obchodníci vydělávají na potravinách a mají hlavní podíl na jejich vysokých cenách. Statistická čísla prý tvrzení AK a ZS o podílu prodejců na vysokých cenách potravin jednoznačně vyvracejí. Jirovský i zástupci AK si ale za svými údaji stojí a tvrdí, že je opírají o oficiální data Českého statistického úřadu.
Podle loňských odhadů Agrární komory navíc obchodní řetězce inkasovaly od svých dodavatelů na poplatcích ročně kolem 30 miliard korun. Poplatky vybírají například za zařazení zboží do své nabídky či jeho umístění na atraktivní místa v prodejně. Vybírání poplatků stejně jako sílící tlak na snižování dodavatelských cen dlouhodobě kritizuje také Potravinářská komora.