Ve Francii měla podle EK na vývoj situace značný vliv zpráva ministerstva školství. Úřad totiž oznámil, že v letošním a příštím roce zruší asi 16.000 pracovních míst. To znamená, že v červnu byl oznámen plánovaný zánik 19.625 pracovních příležitostí.
V Británii statistiku nejvíce ovlivnil finanční ústav Lloyds Bank. Ten se chystá zrušit více než 4500 pracovních míst, a za celý červen tak celkový počet míst určených v Británii ke zrušení dosahuje 11.528. Na opačném konci je Německo, kde bylo oznámeno pouze 1960 míst určených k zániku. Německo má přitom největší ekonomiku v EU.
Od loňského září, kdy se citelně zhoršila situace globální ekonomiky, už v zemích Evropské unie přišlo o práci asi 640.000 lidí. V červnu hledalo v EU práci více než 21,5 milionu lidí, což je nepatrně více než v květnu, kdy jich bylo 21,4 milionu. To znamená, že červnová míra nezaměstnanosti zřejmě zůstane na 9,5 procenta.
Zpráva EK zjišťuje, že tvorba nových pracovních míst zaostává za počtem míst zrušených. Od loňského září připadá na každé tři propuštěné lidí v EU pouze jeden, který byl do zaměstnání přijat.
Nejhorší situace je mezi muži a zaměstnanci v dělnických profesích ve věku do 25 let. Na slabší poptávku totiž doplácejí i sektory, kde se tradičně zaměstnávají muži, což je například stavebnictví. Situace se ale ještě může nějaký čas zhoršovat, protože poslední průzkumy ukazují, že firmy zatím žádné markantní zlepšení nevidí a nepočítají s náborem nových lidí.
Plány firem do značné míry předurčuje ochota lidí utrácet. Zatím se však ukazuje, že výdaje spotřebitelů se citelněji nezvyšují. Řada lidí v obavách ze ztráty zaměstnání raději šetří. Firmy proto nezřídka plánují další propouštění, aby vyrovnaly propad tržeb a kompenzovaly výpadek v příjmech v podnikovém rozpočtu.