"Naše (evropská) závislost na vnějších dodavatelích stále poroste. Domácí produkce zemního plynu v EU klesá, bude výrazně klesat i dále, v Británii, Dánku. Čili Evropa bude dovážet stále více zemního plynu. A velké procento z něj bude dovážet z Ruska. Jestli to bude 50 nebo 60 procent už v tom ruském vlivu tak velkou roli mít nebude," uvedl Bartuška.
Mezivládní dohodu o plynovodu Nabucco v pondělí podepsali zástupci Turecka a čtyř členských zemí Evropské unie - Rakouska, Bulharska, Rumunska a Maďarska. Projekt by měl snížit právě energetickou závislost Evropy na Rusku.
Projekt Nabucco podporuje především EU, Rusko, jehož území obejde, proti němu vystupuje. Moskva se totiž obává, že ztratí svou pozici klíčového dodavatele surovin pro Evropu. Rusko tak počítá s vlastními projekty; plynovod South Stream má přivést do jihovýchodní Evropy ruský plyn mimo území Ukrajiny, Nordstream má surovinu přepravovat z Ruska do Německa po dně Baltského moře.
"Rusko bude hledat i za pomoci různých, ne zcela standardních postupů nějaké dlouhodobé řešení ukrajinské tranzitní situace. Protože Ukrajina je zdaleka největší tranzitní ruský koridor do Evropy. I když postaví Nordstream, tak se neřeší základní problémy, 80 procent rozpočtu je závislých na vývozu plynu a většina tohoto vývozu jde skrze zemi, se kterou mají komplikovaný vztah," řekl Bartuška.
Projekt Nabucco se stal jednou z priorit končícího českého předsednictví Evropské unii. To muselo už na svém počátku řešit krizi kolem dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Moskva totiž kvůli dluhům ukrajinského přepravce Naftogazu zastavila v lednu dodávky plynu na Ukrajinu a poté i do Evropy. Tři týdny trvající spor způsobil, že se některé státy EU ocitly zcela bez dodávek.