Základem návrhu EK je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a sledování finančních trhů v unii. Novým orgánem má být takzvaná ESFS (European System of Financial Supervisors). Úkolem této instituce bude zlepšit dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci.
Další je ESRC (European Systemic Risk Council) a měli by ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři. Jejich úloha bude především monitorovací - měli by unii varovat před případnými riziky na celém finančním trhu (takzvaný makrodohled).
"Popis činnosti ESRC je poměrně 'syrový'. ESRC má vydávat doporučení. Není však jasné, jaká opatření mají být přijata, kdo bude adresátem těchto doporučení," uvedla centrální banka.
ČNB dále ve své zprávě uvádí, že centrálním bankám a národním dohledům musí zůstat nezávislost v rozhodování o otázkách finanční stability. "Navržený působ činnosti ESRC, jenž se de facto rovná vynucování doporučení ESRC, je z tohoto pohledu neakceptovatelný, protože nepřípustným způsobem omezuje rozhodování národních institucí," uvádí ČNB.
Evropský systém orgánů dohledu pak ČNB odmítá především proto, že nelze bez zásadních změn zákonů přesunout část pravomocí z národních dohledů na evropské instituce a přitom ponechat plnou odpovědnost na národních dohledových orgánech. "Evropské supervizní autority by v určitých případech, kdy by byly nadány pravomocemi zasahovat vůči finančním institucím, mohly rozhodovat v konfliktu s opatřeními národního supervizora nebo v rozporu s národním právem," uvádí materiál. Navíc národní dohled je podle ČNB většinou odpovědný národnímu parlamentu nebo vládě a nemůže být zároveň odpovědný evropským institucím.
Materiál rovněž neřeší podle českých centrálních bankéřů problém, že řada národních dohledů je roztříštěna a organizována většinou podle sektorů. Proto ČNB nejdříve podle materiálu navrhuje spíše než sjednocení na evropské úrovni, nejdříve sjednotit dohled nad finančním trhem na národních úrovních a následně zlepšit spolupráci a komunikaci mezi jednotlivými dohledy. V Česku je dozor nad finančním trhem sjednocen pod ČNB od dubna 2006. Centrální bankéři přitom velmi často uvádí, že právě sjednocení usnadnilo Česku na rozdíl od řady jiných zemí úspěšně čelit dopadům světové finanční krize.
Celkově tak podle ČNB nelze navržený model evropské regulace a dohledu finančního trhu akceptovat. Materiál podle centrální banky trpí i obecnými nedostatky. Především není rozpracován detailní legislativní rámec návrhů. Navíc není zcela jasné, zda na rozdíl od tvrzení v materiálu, nebude třeba změnit základní evropské smlouvy, a jaké dopady budou mít návrhy do zákonů jednotlivých členských zemí.
ČNB rovněž upozornila, že text navrhovaných opatření se opírá především o jednostrannou a místy účelovou diagnózu příčin současné finanční krize.