Jak si zachovat stejnou výši příspěvku na živobytí

Zjednodušeně řečeno také to, že lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a pobírají dávku pomoci v hmotné nouzi „příspěvek na živobytí“ déle než půl roku, mají po uplynutí uvedených šesti měsíců nárok na tzv. existenční minimum, tj. 2 020 Kč.

Pokud si lidé v hmotné nouzi chtějí zachovat stejnou výši příspěvku na živobytí, musí mít příjem z výdělečné činnosti (např. z krátkodobého zaměstnání, veřejně prospěšných prací aj.) nebo vykonat veřejnou či dobrovolnickou službu v délce alespoň 20 hodin za měsíc. Za to mají nárok na více peněz, v rozmezí od 2 020 Kč (existenční minimum) do 3 126 Kč (životní minimum). Výše příspěvku na živobytí závisí na konkrétní situaci osoby v hmotné nouzi.

Osoby v hmotné nouzi si mohou zachovat stejnou výši příspěvku na živobytí tím, že vykonají veřejnou službu. V praxi to znamená, že pomohou obci v záležitostech, které jsou v jejím zájmu – zejména při zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Veřejnou službu mohou organizovat buď obce samotné, nebo ji mohou delegovat na své příspěvkové či jiné organizace. Veřejná služba se vykonává na základě písemné smlouvy uzavřené s obcí, která obsahuje alespoň místo, předmět a dobu výkonu. Obec je rovněž povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.

Dobrovolnickou službu na rozdíl od veřejné služby mohou organizovat pouze nestátní neziskové organizace, jejichž projekt je akreditován Ministerstvem vnitra. Jednou ze základních charakteristik dobrovolnické služby je svobodné rozhodnutí dobrovolníka vykonávat tuto službu bez nároku na odměnu. Pro výkon dobrovolnické služby jsou nutné osobní předpoklady dobrovolníka, a proto mohou být na adepta dobrovolnické služby kladeny poměrně vysoké požadavky na jeho sociální inteligenci, komunikační schopnosti a psychickou vyrovnanost.

Další možností, jak si zachovat výši příspěvku na živobytí, jsou veřejně prospěšné práce (VPP). Místa pro VPP vytváří obec, případně i jiný zaměstnavatel, na základě písemné dohody s úřadem práce. Slouží ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle na dvanáct po sobě následujících měsíců od sjednaného nástupu do pracovního poměru. Jedná se o práce zejména ve prospěch obcí, převážně sezónního charakteru, zaměřené na úklid v obcích, údržbu zeleně a komunikací, stavební práce, údržbu sportovních zařízení v obci, zlepšení životního prostředí apod. Úřad práce může zaměstnavateli na úhradu mzdy za zaměstnance, který VPP vykonává, poskytovat finanční příspěvek až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně té části sociálního a zdravotního pojištění, které za sebe z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

První úprava příspěvku na živobytí na existenční minimum se dá očekávat letos v červenci. Bude se týkat těch uchazečů o zaměstnání, kteří od ledna 2009 (či dřívějšího data) pobírali nepřetržitě příspěvek na živobytí a nebyli od ledna 2009 až do současné doby aktivní. Dávku si přitom lidé mohou opět zvýšit, a to v případě, že budou mít příjem z výdělečné činnosti, či vykonají alespoň 20 h veřejné/dobrovolnické služby.

Pokles příspěvku na živobytí na existenční minimum po šesti měsících jeho poskytování se netýká lidí, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci, či patří mezi osoby, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním (osoby starší 65 let, poživatele starobního důchodu, plně invalidní a dočasně práce neschopné osoby, nezaopatřené děti, osoby pobírající rodičovský příspěvek a osoby pečující o osoby ve II. až IV. stupni závislosti).