Kromě EIB se na vytvoření fondu mají podílet i další finanční ústavy - italská Cassa depositi e prestiti, francouzská Caisse des Depots et Consignations, německá KfW Bankengruppe a španělská Instituto de Crédito. Každá z těchto bank má přitom do fondu přinést 100 milionů eur (zhruba 2,6 miliardy korun), přičemž fond by měl pro vybrané projekty nabídnout i možnost půjček. A to až do výše pěti miliard eur (zhruba 130 miliard korun).
Ze zprávy EIB, kterou European Voice cituje a již v současnosti mají k dispozici ministři financí EU, vyplývá, že celého projektu by se časem mohli účastnit i další evropské banky. Není ani vyloučeno, že se zapojí i Evropská komise. Ta by pak v rámci své účasti ve fondu nejspíš použila peníze, které jsou vyhrazeny na vznik transevropských dopravních sítí.
"Z dlouhodobého pohledu by Evropská komise mohla rovněž zvažovat příspěvek k podpoře unijních cílů v boji s klimatickými změnami," uvádí zpráva.
Už nyní je v podstatě jisté, že fond bude fungovat příštích 20 let, přičemž poprvé by měl investovat v první polovině příštího roku. EIB přitom již vybrala i název fondu - "Marguerite: 2020 Evropský fond pro energetiku, klimatické změny a infrastrukturu". Peníze by přitom měly putovat jen do 27 členských států EU, na zbytek Evropy se nedostane.