EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované ochranné známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení.
V případě piva z jihu Moravy jde o chráněné zeměpisné označení.
Na seznamu českých výrobků, které již ochrannou známku mají, figurují třeba mariánskolázeňské oplatky, pardubický perník či hořické trubičky. První registrace ČR získala už při vstupu do unie v roce 2004, neboť zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.