Památky v ČR kvůli nákladným opravám zájemce příliš nelákají

Komerční investoři často památkovou ochranu budov chápou jako problém, pro rekonstrukce těchto staveb se jim obtížně stanovují náklady. "Starší budovy mohou být také méně atraktivní díky svým původním dispozicím, které nevyhovují dnešním požadavkům jak na bydlení, tak na práci," uvedl Jan Štefec z mezinárodní poradenské společnosti King Sturge.

Zájem obcí zase nezřídka brzdí nedostatek peněz. Například zámek v severomoravském Hnojníku je na prodej už několik let, obec v minulosti s koupí otálela a nyní na ni nemá peníze. "Je to osm až deset milionů korun. Tolik nemáme," řekla ČTK starostka Hnojníku Dagmar Molinová. Kvůli vysoké ceně na místní zámek nemá ani radnice v Rokytnici v Orlických horách.

Některé obce naopak řeší, co s chátrajícími památkami v jejich vlastnictví. Jemnice na Vysočině nabízí zdejší zámek za něco přes sedm milionů korun, ale peníze potřebné na celkovou opravu se odhadují ve stovkách milionů. "Kupce nemáme. Čas od času se někdo objeví, ale vždycky to ztroskotá na tom, že náklady na rekonstrukci jsou příliš vysoké," uvedl jemnický starosta Miloslav Nevěčný. Ústecký kraj se zase asi šest let marně snaží prodat zámek ve Vrbičanech nedaleko Lovosic, problémy s hledáním zájemce o koupi mají i restituenti.

Prodávající proto snižují nabídkové ceny, někdy i u významných historických objektů. Například znojemský Loucký klášter z 12. století chtěl stát prodat za 160 milionů korun, cenu ale musel kvůli nezájmu investorů snížit až na 55 milionů. U řady památek nepomáhají ani aukce. Zámek v Sobotíně na Šumpersku se dražil už dvakrát, pokaždé bez úspěchu. Obce nebo církve tak své zdevastované památkově chráněné budovy nabízejí někdy už jen za symbolickou korunu.

I když se památky někdy prodat podaří, nemají ještě vyhráno. Nový vlastník totiž může zjistit, že přecenil své síly. Několik majitelů vystřídaly například lázně v Kyselce na Karlovarsku a jediným výsledkem je, že z budov jsou téměř ruiny. "Vlastníci jsou povinni se o památky starat, jsou za to sankce i v milionových částkách, ale potíž je s právní vymahatelností," podotkl šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Někdy také investoři kupovali chátrající památky s očekáváním, že se jim podaří získat na jejich obnovu příspěvky z Evropské unie nebo ze státního rozpočtu. Ne pokaždé ale uspěli. Třeba v Liberci koupila soukromá společnost od církve poničený kostel sv. Máří Magdalény, zatím ale dotace neobdržela. "Památku však alespoň zabezpečila před další devastací," konstatoval Jiří Křížek z Národního památkového ústavu v Liberci.

Na některé památky se ovšem usmálo štěstí a nový majitel jim vdechl nový život. Na zámek v Korozlukách na Mostecku už byl vydán demoliční výměr, před 15 lety ho ale koupil a postupně opravil Miroslav Perout. Středověkou tvrz ve středočeském Malešově vrátil k životu Ondřej Slačálek, po sedmi letech oprav se do ní bude stěhovat letos na podzim. "Vlastnit historický objekt je pro mě úžasný inspirativní zážitek, do kterého bych stoprocentně šel znovu," řekl ČTK. V Plzeňském kraji se díky soukromým vlastníkům podařilo zachránit zámek ve Zbirohu, na Jičínsku zámek Staré Hrady. Nový majitel přinesl rozkvět i rokokovému zámku Nové Hrady na Orlickoústecku. Ten je dnes je po rekonstrukci chloubou obce a cílem turistů, které sem láká unikátní muzeum cyklistiky.

Památky noví vlastníci opravují i pro čistě komerční účely. "Viděli jsme v tom dobrý podnikatelský záměr. Zámek je v centru města" řekl ČTK Petr Hradil, jeden z majitelů zámku v Ostravě-Zábřehu, kteří v budově po rekonstrukci zřídili hotel, restauraci, pivní koupele, malý pivovar a nově i letní kino. Na hotel se má přeměnit i zámek ve středočeském Líšně nebo po dostavbě středověká tvrz v Letohradu na Orlickoústecku.

Přeměny historických objektů v hotely, penziony nebo restaurace ovšem ne vždy vidí rádi památkáři. Přehled o prodávaných objektech nemají, protože vlastník není povinen jim toto hlásit. "Změna využití objektu s sebou často nese nutné opravy, které narušují památkovou a architektonickou hodnotu objektu. Pokud je ale vlastník k budově šetrný a jeho hodnotu zachová, jsme rádi, že objekt dál žije," uvedl ředitel Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Konečný.

V České republice je za kulturní památky prohlášeno přibližně 40.000 nemovitostí.