Z průzkumu vyplývá, že v červnu vliv krize na své rodiny připustilo 63 procent Čechů, ale o měsíc dříve to bylo 69 procent. Rozhodný vliv krize přitom v ještě v květnu očekávalo 29 procent dotázaných, zatímco v červnu už jen 17 procent. Stoupl naopak počet lidí, kteří si myslí, že je krize neovlivní, z květnových 25 procent na červnových 28 procent.
Mínění, že finanční krize nebude mít dopad bezprostředně na ně samotné a na jejich rodiny, vyjadřovali častěji lidé s dobrou životní úrovní své domácnosti, absolventi středních škol s maturitou, studenti, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci a lidé ve věku nad 60 let. Naopak ve zvýšené míře dopady finanční krize v osobní rovině očekávají dotázaní s kritičtějším pohledem na svoji vlastní životní úroveň, nezaměstnaní, lidé v dělnických profesích a vyučení bez maturity, uvádí průzkum.
Průzkum také prokázal menší obavy mezi lidmi z některých konkrétních dopadů krize. Ještě v dubnu se ztráty zaměstnání bálo 47 procent Čechů, v květnu 40 procent a v červnu 36 procent. Podobnou sestupnou tendenci měl mezi lidmi strach ze snížení finančního příjmu, nedostatku peněz na základní potřeby a neschopnosti splácet finanční závazky.
Klesá také počet lidí, kteří se zajímají o situaci kolem světové finanční krize. V červnu jich bylo 54 procent, o měsíc dříve ještě 62 procent.
Šetření se zúčastnilo 1107 Čechů ve věku od 15 let.