Němci ztrácejí chuť na pivo, letos ho pijí nejméně od sjednocení

Německé pivovary v první polovině roku prodaly 49,3 milionu hektolitrů, což je nejméně od zavedení této statistiky v roce 1991. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku se tak prodalo o 2,3 milionu litrů německého piva méně, což znamená pokles o 4,5 procenta. Podle statistiků připadlo 85,5 procenta celkového odbytu piva na domácí trh a pokles tu činil 4,1 procenta. V zahraničí se prodalo 7,2 milionu hektolitrů německého piva, což znamená snížení dokonce o 7,1 procenta.

I když spotřeba piva v Německu postupně klesá již řadu let, není možné říct, že by Německo začalo z mapy pivních velmocí mizet. Němci jsou stále v elitní skupině národů, které se mohou prát o titul pivních mistrů světa. Spolu s Čechy, Iry a Rakušany, tvrdí šéfredaktor odborného magazínu Inside Getränkemarkt Niklas Other.

Spotřeba piva na osobu klesla loni v Německu o více než dva litry na necelých 110 litrů. V České republice spotřeba stagnuje na necelých 160 litrech na osobu ročně, ale stále více se na ní podílejí zahraniční turisté. Češi jsou úřadujícími a suverénními mistry světa v konzumaci piva před Rakušany a právě Němci.

Pokles výroby piva v první polovině roku ovšem hlásí také pivovary v Česku. Za prvních šest měsíců roku uvařily dle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven o 6,5 procenta piva méně než před rokem. Šéf svazu Jan Veselý označil za hlavní příčinu poklesu zájmu Čechů o zlatavý mok letošní špatné počasí. V loňském prvním pololetí uvařili čeští pivovarníci 9,873 milionu hektolitrů, což byl druhý nejlepší výsledek v historii.

Pro pokles spotřeby v Německu uvádí deník Bild pět příčin. První z nich je stárnutí populace, které někteří experti dokonce označují za hlavní faktor. "Klasickému pivaři je mezi 18 a 45 lety, rostoucí segment lidí starších 65 let pije piva výrazně méně," uvedl Other.

Druhou příčinou je letošní počasí. Zima byla dlouhá a jaro i léto rozpačité. "Nejedna grilovací párty se doslova utopila ve vodě, židle v pivních zahrádkách zůstaly prázdné," vysvětluje šéf německého sladovnického svazu Peter Hahn.

Další příčinou, proč Němci nemají slinu na chmelový mok tak často jako dosud, jsou prosazené zákazy kouření v restauracích a většině barů. Podle sladovnického svazu některým hospodám čepujícím pivo po zavedení zákazu kouření klesl prodej o čtvrtinu.

Sestup spotřeby odráží také mezinárodní změnu pitných návyků, které se postupně začínají v jednotlivých evropských zemích podobat. Zatímco Němci pijí stále méně piva a více kvalitního vína, například u Italů je to naopak.

Jako jeden z faktorů sníženého odbytu tradičního nápoje uvádí statistický úřad také zvyšování jeho ceny. Mnoho značek ji zvedly během posledních dvou let až o 1,80 eura za bednu (více než 45 Kč).

"Stále jsme na vysoké úrovni a nesmíme si to malovat načerno," nepodléhá Other pesimismu. Odborník se domnívá, že letošní spotřebu lze obtížně srovnávat s loňským rokem, kdy se díky evropskému mistrovství světa vypilo nadprůměrné množství piva.

Výrobci spojují naděje ve světlejší zítřky s míchanými pivy. Jenže právě objem prodaného piva s přimíchanou limonádou, kolou či ovocnými příchutěmi klesl ještě výrazněji než u běžného piva. Odbyt těchto nápojů se snížil o 7,4 procenta na 2,1 milionu hektolitrů. I v tom se podle šéfa německých sládků Hahna promítlo nepříznivé počasí.

Podle Hahna by však pivovary neměly propadat panice. "Místo toho musí dělat víc proto, aby téma pivo opět učinily poutavějším, zejména v oblasti marketingu," řekl expert.

V Německu přitom má od roku 1516 tradici takzvané nařízení o čistotě (Reinheitsgebot). V původním textu tohoto pravidla, které má původ v bavorském Ingolstadtu, bylo zakotveno, že jedinými povolenými surovinami pro výrobu piva jsou voda, ječmen a chmel. Nařízení bylo v roce 1993 oficiálně nahrazeno "pivním zákonem", jenž rovněž povoluje použití pšeničného sladu, ale zato zakazuje sladový ječmen.