"Co se množství týče, vypadá to dobře. Letošní vývoj je oproti normálu asi o pět dnů uspíšený. Hrozny mají vodu, a mají tak z čeho žít. Teď už potřebují jen slunce a žádné špačky," řekl dnes tajemník Svazu vinařů Martin Půček.
Také vinař Petr Marcinčák očekává lepší ročník. A to přesto, že některé odrůdy nedostatečně vykvetly a vlivem dlouhotrvajícího vlhka se rozmáhají plísňové choroby. "Situace ale není nijak výjimečná ve srovnání s předchozími roky. Vyhnuly se nám i kroupy a větší potíže zatím nedělají ani špačci," řekl. První rané odrůdy, například Irsai Oliver, by podle něj mohly dozrávat už v polovině srpna.
V polovině 90. let zaujímaly vinice v Česku zhruba 11.500 hektarů, letos však už kolem 19.200 hektarů. Čeští vinaři totiž před vstupem do EU, která výsadbu nových vinic omezuje, s podporou státu rozšířili plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Domácí produkce vína tak vloni po dozrání nových vinic vzrostla z 570.000 na rekordních 820.000 hektolitrů. Podle odhadu Svazu vinařů ČR by letos výroba vína mohla vzrůst až na 840.000 hektolitrů.
Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.