Americký Fed na svém posledním zasedání z 12. srpna jasně naznačil, že ani do dalších měsíců nemá v plánu jakkoli výrazně měnit kurz své měnové politiky. Nejenže totiž ponechal základní sazbu beze změny na 0,25 %, ale v doprovodném komentáři zároveň zdůraznil, že hodlá i nadále udržovat úrokové sazby po dostatečně dlouho dobu na výjimečně nízkých úrovních.
Poté, co z USA přišlo v červenci a začátkem srpna několik velmi optimistických dat, v čele s výsledky z pracovního trhu, začali obchodníci spekulovat o tom, že by již začátkem příštího roku mohly úrokové sazby v USA opět pozvolna stoupat. K tomu je vedly nejen čísla z trhu práce, ale také ostatní výsledky, ať už se jedná o situaci ve výrobním sektoru a sektoru služeb, nebo domácí poptávku, která se pozvolna stabilizuje. Po více než třech letech v USA navíc začaly konečně stoupat ceny domů a prudkého růstu se v posledních měsících dočkala také cena akcií, když si jen americký index S&P500 za poslední měsíc připsal dalších 15 %. Ani to však není pádný důvod k tomu, byť jen uvažovat o tom, že by v blízké době mohly začít úrokové sazby znovu růst. Večírek tak pokračuje a o to jaké bude ranní probuzení se zatím není třeba starat.
Expanze a budoucnost
Nová vlna optimismu na finančních trzích je výsledkem právě této politiky. Politiky, která se snaží chybějící kapitál, jehož nedostatek z minulého roku uvrhnul trhy do chaosu, nahradit monetární expanzí, tedy nově vytvořenými penězi. Tato vlna optimismu může trvat ještě několik měsíců, a to konkrétně do té doby, než začnou rostoucí ceny spotřebitelského zboží opět nutit centrální banky k postupnému zpřísňování měnové politiky. V době kdy se tak stane, začne se totiž dít celá řada velmi zajímavých věcí, z nichž první příznaky můžeme pozorovat již v současnosti. V momentě, kdy mezi obchodníky začne klíčit přesvědčení, že by úrokové sazby měly brzy znovu růst, výnosy z dluhopisů budou muset zamířit vzhůru. Něčeho takového, jsme byli svědky začátkem srpna, kdy rostoucí spekulace na to, že Fed začne zpřísňovat měnovou politiku poslaly výnos z desetiletých amerických T-Notes na dvouměsíční maximum až k 3,85 %.
Desetileté dluhopisy však slouží jako benchmark řadě ostatních dlužnických cenných papírů a velmi výrazně tak ovlivňují dlouhodobé úrokové sazby v ekonomice, které na jejich základě začnou rovněž stoupat. Tento proces rozhodně obchodníci na akciových trzích neponesou s nadšením, protože může velmi výrazně ohrožovat případné zotavení americké ekonomiky, o kterém již nyní téměř nikdo nepochybuje. Vyšší sazby na běžné půjčky firmám, domácnostem a také na hypoteční úvěry začnou snižovat důchod domácností a omezovat tak domácí poptávku. Trh s bydlením, který se sotva staví na nohy, by pak čelil dalším problémům, které způsobí pokračující nárůst exekucí a neprodaných domů a i samotná úvěrová portfolia bank budou následně pod silným tlakem, což by znovu začalo omezovat tempo úvěrové expanze.
Nedostatek kapitálu v ekonomice
V ekonomice tak bude opět chybět kapitál, a to možná v ještě daleko větší míře, než tomu bylo v minulém roce. Ten totiž nelze vytvořit pomocí monetární expanze a zvyšováním peněžní nabídky. Ten lze vytvořit pouze likvidací špatných a neživotaschopných investic a dobrovolným spořením, které je motivováno patřičně vysokou úrokovou mírou. Právě tak by se se současnou krizí vypořádal trh, který byl v minulosti velmi poškozen právě nadměrně expanzivní měnovou politikou. Tento proces je však bohužel přesně v rozporu s tím, co v současnosti dělají vlády a centrální banky. Jejich recept na krizi je totiž stále stejný. Vyřeší ji přesně tím, čím tuto krizi přivolaly.
Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.