Výnosy penzijního připojištění klesají

Současný demografický vývoj není pro mladé lidi příliš optimistický. Neustále dochází ke stárnutí populace a klesá tak podíl pracujících na důchodcích. Je tedy jasné, že současné průběžné financování důchodového systému nemůže ufinancovat budoucí nároky na důchod. Reforma důchodového systému je tedy nevyhnutelná.

Základním instrumentem, který pomáhá lidem řešit problém nedostatku finančních prostředků v důchodovém věku je penzijní připojištění s využitím státní podpory. Penzijní připojištění však v posledních letech příliš velké zhodnocení nepřináší. Výnos, který klienti z uložených prostředků dostanou, je nízký. Důvodem jsou klesající úrokové sazby a omezené možnosti investování penzijních fondů.

Výnosy penzijních fondů do jisté míry kopírují vývoj úrokové míry. Problémem tedy je výrazný pokles úrokové sazby, protože penzijní fondy mají velké množství prostředků uložených v aktivech, které jsou na úrokové sazby vázány. Takovéto výnosy pak jen stěží převyšují inflaci a udržují reálnou hodnotu vložených prostředků.

Klienti ze svých peněz, které si spoří na důchod u penzijních fondů dostávají v posledních dvou letech až o polovinu nižší výnos než v roce 1997. Zatímco v roce 1997 se pohybovaly připsané výnosy někde mezi 7,0 - 11,2 %p.a. a v roce 2000, po poklesu úrokových sazeb, mezi 2,04 - 5,6 % p.a., v loňském roce se pak výnos jednotlivých penzijních fondů snížil na 2,37 - 4,8 % p.a.

Nejvyššího výnosu v roce 2001 dosáhl ING penzijní fond, který své prostředky zhodnotil o 4,8 % p.a. Relativně nejhůře pak zhodnotil svěřené prostředky Hornický PF Ostrava, pouze 2,37 % p.a.

Zhodnocení jednotlivých penzijních fondů v posledních pěti letech

Více informací o jednotlivých penzijních fondech včetně jejich dosažených výnosů  je možné shlédnout také na našich stránkách.