Prokuratura doporučovala pro 44letého Birkenfelda trest odnětí svobody pouze na dva a půl roku, horní hranice přitom činí pět let. Právníci požadovali nižší trest, protože Birkenfeld spolupracoval s vyšetřovateli na objasňování podvodů. Soudce William Zloch nakonec trest určil na 40 měsíců.
Birkenfeld se již loni v červnu přiznal, že pomohl realitnímu magnátovi Igorovi Olenicoffovi ukrýt majetek v hodnotě 200 milionů dolarů (3,6 miliardy Kč) před americkým daňovým úřadem. Uvedl také, že ho bývalý zaměstnavatel motivoval k uskutečnění aktivit, které byly příčinou obvinění.
V celé kauze UBS šlo o to, že banka bohatým klientům z USA nabízela investice, které umožňují vyhnout se placení daní v USA. Obě strany potvrdily, že Birkenfeldovi informace byly důležité pro objasnění případu a při jednání, v rámci kterého UBS slíbila, že zveřejní jména 4450 bohatých amerických klientů podezřelých z daňových úniků, napsaly agentury AP a Reuters.
Vlády USA a Švýcarska podepsaly tento týden konečnou dohodu, která zavazuje největší švýcarskou banku UBS odtajnit účty několika tisíců bohatých Američanů, kteří jsou podezřelí z toho, že se ve Spojených státech vyhýbají placení daní. Bude jich však mnohem méně, než Washington původně požadoval. Spojené státy původně požadovaly, aby jim UBS předala jména až 52.000 lidí. Švýcaři takový požadavek odmítali s odkazem na povinnost zachovávat bankovní tajemství.