ROZHOVOR-ČEZ čeká, že navýší podíl v rumunské elektrárně

01.09.2009 | , Reuters
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Jan Korselt...

...

ČEZ <CEZPsp.PR> očekává, že Rumunsko bude chtít znovu revidovat projekt na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Cernavoda a nabídne zahraničním investorům větší podíl, uvedl šéf firmy pro fúze a akvizice.

Loni v listopadu Rumunsko podepsalo kontrakt na výstavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně na Dunaji, z nichž každý má mít kapacitu 720 megawattů. Celková investice se odhaduje na 4 miliardy eur.

Rumunská vláda původně plánovala, že bude mít v projektu 20procentní podíl, loni se však rozhodla ponechat kontrolních 51 procent ve státní firmě Nuclearelectrica. Koláč šesti investorů tak klesl na 49 procent s tím, že na ČEZ zbylo 9,15 procenta.

"Dnes se to zase vrací zpátky k tomu původnímu modelu, kdy Rumunsko zjistilo, že nebude schopno ufinancovat těch svých 51 (procent), a vypadá to, že celý ten model bude znovu podroben nějaké revizi," řekl Reuters Vladimír Schmalz, ředitel úseku fúze a akvizice.

"Z mého pohledu to ještě vypadá na nějaké další kolo debat s možností návratu k tomu původnímu modelu (20procentní podíl pro Nuclearelectriku)," dodal s tím, že ČEZ volá především po rychlém dojednání podmínek, aby se projekt dále neprotahoval.

Reaktory společnosti Atomic Energy of Canada by měly být uvedeny do provozu v letech 2015-2016.

Zbývajícími partnery pro výstavbu a provozování jaderných bloků jsou francouzská energetická firma GDF Suez <GSZ.PA>, německá RWE <RWEG.DE>, italský Enel <ENEI.MI> s 9,15 procenta, zatímco španělská Iberdrola <IBE.MC> a rumunská dcera ocelářské skupiny ArcelorMittal <MTP.PA> se 6,2 procenta.

Přípravné práce na jaderné elektrárně Cernavoda začaly zhruba před 30 lety. První reaktor byl uveden do provozu v roce 1996, druhý v roce 2007.

Rumunsko, stejně jako další země střední a východní Evropy, vidí v jaderné energetice způsob, jak pokrýt stoupající poptávku po elektřině v regionu a současně nezvyšovat emise oxidu uhličitého, jenž podle některých vědců může způsobovat globální oteplování.

(Editoval: Martin Dokoupil)

[PRAHA/Reuters/Finance.cz]

Autor článku

Jan Korselt  

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK