Kdo a jak sestavuje státní rozpočet?

Téma týdne: Státní rozpočet tajemství zbavený

Rozpočet České republiky pro rok 2010 je v posledních týdnech jedním z nejčastěji diskutovaných témat. Hrozba rekordního deficitu, stejně jako nepopulární nicméně v konečném důsledku více než potřebné návrhy ministra financí Eduarda Janoty, jak tento deficit snížit se stále častěji dostávají do centra zájmu řadových občanů, pro které je státní rozpočet většinou jen prázdným termínem pod kterým si nedokáží představit nic konkrétního. Proto jsou právě státnímu rozpočtu, způsobu jeho sestavování a schvalování, stejně jako jeho struktuře či vývoji v posledních letech, věnovány naše aktuální fintriky.

Jednoduše řečeno je státní rozpočet jakýsi plán finančního hospodaření státu na období jednoho roku. Obsahuje odhad příjmů z různých zdrojů a jejich rozdělení na výdaje do různých kapitol. Příjmy státního rozpočtu tvoří především daně, cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pak pokrývají činnosti státu, které jsou buď dané zákonem případně ústavou (tzv. mandatorní výdaje) nebo jimiž vláda realizuje svoji politiku. Státní rozpočet má formu zákona, který navrhuje vláda a schvaluje ho parlament. Jakmile je rozpočet schválen, je využití prostředků z jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí.

Sestavování státního rozpočtu

Sestavování a přijímání státního rozpočtu popisuje a upravuje zákon o rozpočtových pravidlech. Návrh státního rozpočtu obsahující předpokládané příjmy a výdaje sestavuje v České republice ministerstvo financí v součinnosti se správci kapitol, územními samosprávnými celky a státními fondy. Při sestavování se vychází z výsledků hospodaření státu v uplynulém rozpočtovém období, ze záměrů a cílů hospodářské politiky státu, z předpokládaného ekonomického vývoje národního hospodářství apod. Návrh zákona o státním rozpočtu předkládá ministerstvo financí ke schválení vládě. Účet státního rozpočtu pak spravuje Česká národní banka.

Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy. Současně s návrhem státního rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok se zpracovává i střednědobý výhled, který je základním dokumentem o záměrech a cílech rozpočtové politiky na delší časové období.

Projednávání a schvalování rozpočtu

Návrh rozpočtu se po posouzení ve vládě předkládá k projednání a schválení Poslanecké sněmovně. Vláda předloží návrh zákona předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku, ten pak přikáže tento návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru.

V prvém čtení zákona se projednávají základní údaje návrhu státního rozpočtu a to výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Poslanecká sněmovna buď tyto základní údaje schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu Ve druhém čtení návrhu zákona a usnesení rozpočtového výboru se koná rozprava a předkládají se pozměňovací návrhy. Ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu se koná rozprava, ve které je možné navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, pravopisných chyb apod.; na závěr Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích a poté se usnáší na návrhu. Po schválení se rozpočet stává rozpočtovým zákonem.

Pokud se nepodaří rozpočet schválit do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle rozpočtového provizoria, které představuje skutečnost stejného časového období minulého rozpočtového roku

Realizace státního rozpočtu

Plnění rozpočtu je většinou v pravomoci vlády a jejích orgánů. Jeho podstata spočívá v zabezpečování včasného a správného odvodu všech rozpočtových příjmů a v plynulém a hospodárném čerpání rozpočtových výdajů. V Česku odpovídá vláda za plnění státního rozpočtu Poslanecké sněmovně, které předkládá po skončení pololetí zprávu, ve které hodnotí vývoj ekonomiky a plnění státního rozpočtu.

Kontrola plnění rozpočtu

Hodnotí se výsledky rozpočtového hospodaření a sestavují se závěrečné účty po skončení rozpočtového období U ústředního rozpočtu sestavuje návrh státního závěrečného účtu ministerstvo financí ve stejné skladbě jako byl návrh rozpočtu. Návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. 4. následujícího roku.

V zítřejším článku se podíváme na to, jaké jsou typy státního rozpočtu, jak se státní rozpočet ČR vyvíjel v posledních letech a detailněji se podíváme i na jeho struktu, tedy příjmy a výdaje.