Představitelé se podle návrhu rovněž dohodli na standardech pro omezení odměn v bankovním sektoru, včetně povinnosti vracet peníze při slabých výsledcích. Nedospěli však k dohodě ohledně stanovení konkrétních limitů pro odměny.
V poslední době se objevují známky hospodářského oživení, britský premiér Gordon Brown však varoval před "uspokojením či přílišnou důvěrou". Upozornil rovněž na nezbytnost spolupráce při dalších krocích.
Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová podle internetového serveru BBC uvedla, že odměny v bankovním sektoru přispěly k současné finanční krizi a musí být omezeny, aby se situace neopakovala.
Francie navrhuje řadu povinných limitů pro odměny, což podporuje rovněž lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který zároveň předsedá takzvané euroskupině sdružující ministry financí eurozóny. Britský ministr financí Alistair Darling však tento návrh označil za nepoužitelný a preferuje zavedení pravidel spojujících odměny s dlouhodobějšími výkony banky.
Výkonný ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn v pátek uvedl, že světová ekonomika se sice začíná dostávat z hlubokého útlumu, ale oživení bude pomalé a předčasné stažení stimulačních opatření by ho mohlo narušit.
"Světová ekonomika stále čelí velké nejistotě a přetrvávají významné hrozby pro hospodářskou a finanční stabilitu," uvedli představitelé takzvané skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína).
Vedoucí představitelé Německa, Británie a Francie již tento týden varovali, že světová hospodářská krize ještě neskončila a nezaměstnanost v příštích měsících poroste. Upozornili, že zatím neexistuje žádná alternativa k zachování mimořádných stimulačních opatření, je však zapotřebí připravit plány na jejich koordinované ukončení.
Bankovní sektor by se podle těchto představitelů neměl vrátit k dřívějšímu stylu podnikání. Ministři financí EU se již ve středu shodli, že odměňování manažerů především ve finančních institucích musí být regulováno.
Aktualizovaná prognóza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento týden předpověděla, že eurozóna se v tomto čtvrtletí vrátí k růstu. Všeobecně však převládají obavy z toho, co se stane, až vlády a centrální banky přestanou ekonomikám poskytovat podporu v podobě zvýšených výdajů a rekordně nízkých úroků.