Sportovní moderátor Polák má stále dost práce

"Skoro každý víkend jezdím moderovat akce po Slovensku, výročí fotbalu nebo soutěž v kopání jedenáctek, ale i psí spřežení, mistrovství Slovenska formanů...," uvedl v rozhovoru pro ČTK Polák, který se právě chystal na moderování oslav 100. výročí založení fotbalového klubu v Nitře.

"Sto dvacet jmen mi nadiktovali z Nitry do vlaku, kádry všech mužstev, která budou hrát proti sobě, musím vybrat z archivu a ke každému něco napsat," konstatoval Polák. Kromě toho moderuje každou středu v košickém sportovním internetovém rádiu, talkshow má i v trenčínské televizi a další chystá v žilinské televizi.

Ze státní televize Polák odešel v roce 1992, když dostal nabídku od zakladatelů sázkové kanceláře Fortuna, mezi nimiž byl i český textař Michal Horáček. Léta pak pracoval pro novou kancelář Terno, kterou zřídili na Slovensku. Nabídku vrátit se do veřejnoprávní televize dostal až nedávno od ředitele Slovenské televize Štefana Nižňanského. Televizi nabídl talkshow nazvanou Góly, body, spomienky, do níž by si zval bývalé sportovní hvězdy. Od té doby se mu prý STV neozvala.

Sportovní zápasy v televizi Polák stále sleduje. Je prý však tak znechucený úrovní komentátorů, že přepíná na české kanály. "Je mi z toho smutno, kam se dostala úroveň komentování v televizi. Řekl bych, že, bohužel, se dostala pod hranici únosnosti," konstatoval. Současným komentátorům vyčítá, že nemluví spisovnou slovenštinou, není jim rozumět a místo komentování jen popisují, co se děje na hřišti. Za špatnou slovenštinu by je prý klidně nechal i pokutovat.

Příčiny vidí i v rychlém nástupu kapitalismu. "Umožnil mnohým lidem dostat se na místa, kam by se v životě nedostali. Celková kritéria, úroveň, šla rapidně dolů," tvrdí Polák. Ve srovnání s minulostí podle něj stačí mnohem méně k tomu, aby se někdo stal hvězdou. Sám vzpomíná na spousty školení, kterými prošel za socialismu.

I proto dnes říká, že komunismus měl dobré i špatné stránky a pro mnoho lidí z pohledu sociálních jistot ty dobré převažovaly. "Byly tam chyby, každá společnost má své chyby, byli samozřejmě lidé, kteří trpěli," poznamenal. Sám mezi ně patřil, jeho otce totiž komunisté na deset let zavřeli za "protistátní činnost". Emigrovat však Polák nechtěl.

"Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, kroužili stále kolem: 'Víte jaká to bude bomba, když vy se ozvete z Hlasu Ameriky?'," vzpomíná. Nabízeli mu prý slušné peníze i byt. "Já Slovák, jsem tu doma, mám tu své zázemí, své přátele, měl jsem tu sestru, měl jsem odejít? A celý život by mě to trápilo, že jsem doma nechal své nejbližší?" ptá se. Svého rozhodnutí nelitoval. Stejně tak nelituje toho, že se nestal zpěvákem a hercem, na což studoval. Televizní noviny začal Polák moderovat náhodou, několik hodin poté, co ho na ulici oslovil známý z televize.

Kromě zpěvu, hry na housle, brigády v rozhlasovém studiu se v mládí věnoval i sportu. Sedm let hrál basketbal, druhou ligu. Dnes už prý ani nechodí běhat. Vysvětluje to po svém: "Vezměte si takového lva. Ten celý den leží v chládku, dřímá. Najednou kolem proběhne antilopa. On ji zavětří, otevře oči, udělá dva tři skoky a už ji má. Tak podle mě ať trénuje ta antilopa, ten lev nemusí," uzavřel Polák.