Výkon ekonomiky meziročně rekordně klesl o 5,5%

08.09.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 8. září (ČTK) - Výkon tuzemské ekonomiky ve druhém čtvrtletí klesl v meziročním srovnání o 5,5 procenta. To je největší meziroční čtvrtletní pokles ekonomiky ČR v její novodobé historii. Uvedl to dnes Český statistický úřad. Předběžný odhad publikovaný v polovině srpna uváděl pokles o 4,9 procenta. Ve srovnání s prvním čtvrtletím se však pokles zastavil a HDP v letošním druhém čtvrtletí vzrostl o 0,1 procenta.

"V úhrnu za první pololetí byl vytvořen o pět procent nižší HDP než ve stejném období roku 2008," uvedl ČSÚ. Pokles v prvním čtvrtletí statistici revidovali na meziročních 4,5 procenta z původně uváděných 3,4 procenta.

V meziročním srovnání měl největší vliv na celkovou hrubou přidanou hodnotu (HPH) propad zpracovatelského průmyslu o 12,8 procenta. "Značné meziroční poklesy postihly odvětví energetiky (o 21,9 procenta), obchodu (o 8,3 procenta), dopravy (o sedm procent) a podnikatelských služeb (o 4,2 procenta)," uvedl ČSÚ.

Vývoj daní z produktů, které zahrnují hlavně daň z přidané hodnoty a spotřební daně, celkový pokles HDP podle statistiků téměř neovlivnil. V meziročním srovnání tato daň klesla pouze o 0,6 procenta, uvedl ČSÚ.

Jednotlivé složky poptávky přispěly ve druhém čtvrtletí k meziročnímu i mezičtvrtletnímu vývoji ekonomiky značně rozdílně. Zvýšení výdajů na konečnou spotřebu meziročně o 1,9 procenta mělo na HDP pozitivní vliv 1,3 procentního bodu. Podílelo se na něm zvýšení výdajů jak domácností, tak i institucí zahrnovaných do sektoru vlády. Nevýrazný meziroční nominální růst výdajů domácností o 2,2 procenta byl jen mírně ovlivněn zvýšením spotřebitelských cen, takže v reálném vyjádření tyto výdaje vzrostly o 1,6 procenta.

Výdaje institucí vládního sektoru zahrnované do výdajů na konečnou spotřebu byly o 2,7 procenta nad úrovní loňského druhého čtvrtletí. Podstatně se v tom projevilo zvýšení nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči. Mezičtvrtletně výdaje na konečnou spotřebu vzrostly o 0,2 procenta, když výdaje domácností byly vyšší o 0,3 procenta, zatímco vládní výdaje o 0,2 procenta klesly.

Meziroční pokles tvorby hrubého kapitálu se dále prohloubil z 18,1 procenta v prvním čtvrtletí na 24,9 procenta ve druhém čtvrtletí. Záporný vliv této výdajové složky na vývoj HDP tak dosáhl 6,1 procentního bodu. Samotná tvorba fixního kapitálu byla meziročně nižší pouze o 7,2 procenta, výrazný pokles však byl zaznamenán u zásob. Jejich snížení v běžných cenách v průběhu druhého čtvrtletí ČSÚ odhadl na 32,2 miliardy Kč, zatímco ve stejném čtvrtletí loňského roku zásoby o 7,4 miliardy Kč vzrostly.

Mezičtvrtletně se tvorba hrubého kapitálu snížila o výrazných 8,7 procenta, z toho fixního kapitálu o 1,2 procenta.

Aktivní saldo zahraničního obchodu zbožím a službami v běžných cenách 56,7 miliardy Kč bylo o 8,5 miliardy vyšší než v loňském druhém čtvrtletí. Ve stálých cenách však bylo celkové saldo (čistý vývoz) vlivem značně rozdílného vývoje vývozních a dovozních cen meziročně horší o 7,8 procenta, vývoz v reálném vyjádření klesl o 16,6 procenta a dovoz o 17 procent. Čistý vývoz tak měl na meziroční vývoj HDP negativní vliv 0,7 procentního bodu. "V mezičtvrtletním srovnání nastal ve druhém čtvrtletí pozitivní obrat, když vývoz vzrostl o 1,1 procenta, zatímco dovoz se snížil o 1,6 procenta," uvedl ČSÚ.

V běžných cenách hrubý domácí produkt meziročně klesl o 2,1 procenta na 903 miliard Kč. "Úhrnná cenová hladina vyjádřená implicitním deflátorem HDP vzrostla o 3,6 procenta," oznámili statistici.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK