OECD – do důchodu později a s nižší penzí

Trend je jasný – zvyšování důchodovém věku a snižování státní penze. Vlastní spoření se stává naprostou nutností.

Česko patří mezi země s nejrychleji se zvyšujícím důchodovým věkem. Nejčastější důchodový věk v zemích OECD je právě 65 let pro muže i ženy. Přesto nemusí být tato hranice ještě konečná. Vždyť hned v 7 členských zemích OECD je důchodový věk vyšší. V posledních 5 letech zvýšilo důchodový věk hned 8 zemí (Austrálie, Česko, Dánsko, Maďarsko, Německo, Řecko, Turecko, Velká Británie). Další země o tom uvažují (např. Francie, Švédsko).

Výdaje na penze státní kasu ve všech zemích OECD velmi zatěžují, hlavním důvodem je prodlužující střední délka života a nízká porodnost. Obě tyto okolnosti přispívají k výraznému stárnutí obyvatelstva v zemích OECD a nárůstu penzistů. Nejstarší obyvatelstvo má Japonsko (na každého občana staršího 65 let připadá pouze 2,6 osoby v produktivním věku), nejmladší Mexiko a Turecko.

Velká Británie – do důchodu v 68 letech!

Vyšší důchodový věk než v 65 letech je např. na Islandu, v Norsku, Dánsku, USA a Německu (67 let), Irsko (66 let). Nejvyšší důchodový věk je ve Velké Británii (68 let). V některých zemích je uvedený důchodový věk stanoven zákonem, ale dochází k postupnému zvyšování. Stejně jako v Česku, kde je důchodový věk 65 let platí od roku 2030. Např. ve Velké Británii je současný důchodový věk 60 let pro ženy a pro muže 65 let. Postupně se zvyšuje tak, aby v roce 2024 činil 66 let (pro muže i ženy), v roce 2034 bude 67 let a v roce 2044 bude 68 let. V 68 letech půjdou tak do penze ve Velké Británii dnešní třicátnici. Nejnižší důchodový věk je v Evropě v Maďarsku a na Slovensku (62 let pro muže).

Občané odcházejí do penze dříve

Protože se důchodový věk výrazně zvyšuje, roste počet občanů, kteří odcházejí do důchodu dříve a využívají možnost odejít do předčasného důchodu. Přestože je předčasný důchod finančně nevýhodný, jeho obliba roste. V 8 zemích OECD dokonce odchází muži do důchodu v průměru dříve než v 60 letech (v Belgii, Finsku, Francii, Itálii, Lucembursku, Maďarsku, Rakousku a Slovensku). Především častější využívání předčasného důchodu vede i ke zvyšování věku pro nárok na předčasný důchod. Dále je nutné splnit přísnější podmínky (tj. potřebnou dobu pojištění) a dochází ke zvyšování finančního rozdílu mezi řádným důchodem a předčasným důchodem. Předčasný důchod byl v posledních letech legislativně omezen v Belgii, Dánsku, Nizozemí a Řecku. Jak dlouho lidé pobírají důchody, se dočtete v článku Kde pobírají občané penzi nejdéle?

Náklady na penze se zvyšují

Státní výdaje na penze v zemích OECD v posledních letech prudce rostou. Za posledních 15 let vzrostly v průměru téměř o pětinu rychleji než národní důchod. Výdaje na důchody tvoří v průměru 17 % celkových veřejných výdajů a 7,2 % HDP. Více než na důchody vydají všechny země OECD pouze na zdravotnictví. Důchodové reformy jsou proto nutností a nižší státní důchody nevyhnutelností, např. v Koreji se snížil náhradový poměr důchodu oproti příjmu v práci ze 60 % na 40 %. V posledních 5 letech zvyšují především penze pouze u důchodců s nízkými příjmy, vyšší příjmy se zvyšují pouze o pravidelnou valorizaci (pokud je zákonem stanovena). Rostou i veřejné dluhy - více v článku Veřejné dluhy ve světě – Česko si zatím stojí dobře.

Bez soukromého spoření to nepůjde

Státní penze nebude v budoucnu občanům zdaleka zaručovat životní standard, na který jsou zvyklí, soukromé spoření je proto naprostou nutností. Vlastní spoření na penzi je proto různými způsoby podporován jednotlivými státy (daňovými výhodami, státní příspěvkem, motivací zaměstnavatele aby přispíval na penzijní spoření…). Hlavní odpovědnost však nyní leží především na každém jednotlivci. Především dnešní čtyřicátníci a mladší musí počítat, že soukromé úspory (ať už ve formě investování do obligací či akcií, formou penzijního a částečně životního připojištění, nebo jiných úročených vkladů v různých finančních formách…) budou tvořit jejich nezbytný doprovodný příjem v důchodu ke státní penzi. Nejzodpovědněji k tomu přistupují Britové, kteří si začínají na vlastní penzi spořit v průměru již ve 28 letech. Následují Kanaďané a Američané, kteří si začínají spořit ve 30 letech. V západní Evropě si občané začínají spořit na penzi v průměru ve 34 letech. Na vlastní penzi si v Británii, Kanadě či USA spoří více než 80 % všech občanů.

Tabulka: Veřejné výdaje na penze v zemích OECD (v % k HDP)

Zdroj: OECD – Pensions at a Glance 2009: Retirement-income systems in OECD countries