Analytici: Bez úsporných opatření je ohrožena důvěryhodnost ČR

Vláda ve středu večer přijala návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 230 miliard korun, diskusi o úsporných legislativních změnách neuzavřela. Balíček úsporných legislativních změn, který by měl schodek srazit na 160 či 165 miliard bude vláda ještě projednávat. Hlasovat o něm kabinet bude příští středu.

"Deficit takového rozsahu je smutným pomníčkem všech vlád v posledním desetiletí, které svou neschopností a nezodpovědností dohnaly veřejné finance do značně zuboženého stavu," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Pokud nebude schválení rozpočtu s takto vysokým schodkem doprovázeno opatřeními, které by schodek snížily již v průběhu roku 2010, bude pravděpodobným výsledkem podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška zhoršení ratingu Česka. "To zvýší investory požadované výnosy státních dluhopisů, což dále zhorší bilanci rozpočtu o dodatečně zaplacené úroky," uvedl Sobíšek. Pro českou vládu bude tedy podle něj obtížnější než v minulosti ucházet se o peníze investorů zaměřených na tento region.

Nicméně podle Marka z Patria Finance do rozhodování ratingových agentur vstupuje celá řada faktorů a České republice by mělo pomoci oživení ekonomiky v eurozóně a snížení schodku běžného účtu platební bilance. "Pokud ovšem nová vláda nepředloží důvěryhodný recept na ozdravení veřejných financí, bude jen otázkou času, než se jejich eroze projeví v ratingu ČR a rizikových prémiích na finančních trzích s dopadem na ceny dluhopisů a kurz koruny," upozornil.

Světová finanční a hospodářská krize přitom může podle Marka jen za část deficitu. I bez krize by deficit příští rok překročil podle něj stomiliardovou hranici.

Vládám tak podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla nic jiného než šetření nezbývá. "Každý ministr by měl na příštím jednání vlády přinést na jedné A4 premiérovi soupisku úspor v minimální hodnotě pět procent z přidělených peněz. Pokud se na to teď vykašleme, tak za půl roku budou potřeba úspory dvojnásobně tvrdší," varoval analytik.

Podle jeho výpočtů v případě deficitu 230 miliard korun se příští rok zvýší tempo růstu veřejného dluhu na 7293 korun za sekundu. Naopak v případě přijetí úsporných opatření růst dluhu zpomalil na 5074 korun za sekundu. Letos tempo zadlužování činí 6342 korun za sekundu.