Služeb obchodně ekonomických úseků českých ambasád podle průzkumu AMSP využilo jen 13,6 procenta tuzemských exportérů, přičemž 18 procent vývozců má k jejich práci vážné výhrady a za nedostatečné je považuje 18 procent exportérů. "Vážné zamyšlení vyvolává skutečnost, že hlavními důvody nespokojenosti jsou zdlouhavost v 62,5 procentech případů a nízká kvalita výstupů v 50 procentech," stojí ve zprávě AMSP, podle které je třeba posílit ekonomický charakter diplomacie i kvalitu jejího personálu.
Lépe v hodnocení dopadly zahraniční kanceláře vládní agentury CzechTrade, se kterými 43 procent exportérů vyjádřilo spokojenost. Stejné množství vývozců mělo drobné výtky a vážné výhrady uvedlo jen 13 procent respondentů. "I když je určitá firemní finanční spoluúčast v poskytování služeb kancelářemi CzechTradu pochopitelná, otázkou je nastavení výše a rozsahu úhrad," podotkla AMSP.
Exportéři v zahraničí postrádají zejména podporu marketingu, odbytu a akvizic (53 procent účastníků průzkumu). Zhruba 44 procentům chybí kvalitní rešerše firem, oborových sdružení a institucí včetně kontaktů a 40 procent postrádá rychlou dostupnost základních informací o trhu.
Kritický postoj malé a střední podniky mají také k České radě pro obchod a investice, o které 84 procent exportérů neví. Výhrady mají exportéři i k produktům České exportní banky a pojišťovny EGAP. "Tento výsledek je alarmující a ukazuje, že podpora financování exportu se státní pomocí vykazuje značné rezervy směrem k sektoru malých a středních podniků," uvedla AMSP.
Pouze 8,5 procenta dotázaných exportérů zná seznam prioritních zemí zařazených v Exportní strategii ČR na roky 2006 až 2010, což podle AMSP svědčí o špatné komunikaci mezi státní správou a podnikatelskou sférou. Zhruba 83 procent respondentů by považovalo za rozumné mezi prioritní země s podporou státu zahrnout alespoň dočasně Slovensko, Polsko, Rakousko a Německo, kam směřuje hlavní část tuzemského exportu. "Na tyto teritoria se v době krize začínají obracet i noví, začínající exportéři," podotkla asociace.