Jednotná, srovnatelná maturita

Na počátku všeho byla idea zkoušky, která nastaví jasné měřítko hodnocení pro všechny maturanty napříč naší zemí tak, aby jejich výsledky při ukončení středoškolského studia bylo možné srovnávat. Dosud je totiž maturita ponechána v režii jednotlivých škol, a proto mohou mít stejné známky z jiných škol také naprosto jinou váhu. Na to navazujícím argumentem tvůrců nové maturitní zkoušky byla možnost využít srovnatelnosti výsledků pro přijímací řízení na vysoké školy. Studenti by díky tomu nemuseli prokazovat tytéž znalosti dvakrát - u maturity a znovu u přijímaček. Výchozím bodem pro podobu zkoušky tedy bylo zajistit stejné zadání maturitních testů a úkolů a stejná kritéria hodnocení pro studenty odborných škol i gymnázií od Aše až po nejvýchodnější cíp České republiky. Zvolena byla podoba dvou stupňů a dvou částí.

Dáno státem, dáno školou

Oproti klasické maturitě by studenti vykonávali společnou - tedy ono jádro státní maturity - a profilovou část zkoušky, která by naopak byla v kompetenci ředitele školy. Společná část by také nabídla studentům volbu složit buď základní nebo vyšší úroveň, přičemž zvolením vyšší úrovně by student signalizoval zájem o další studium. Také skladba předmětů by byla pevně daná. Pro tzv. náběhovou fázi v roce 2010 a 2011 by studenti povinně konali zkoušku ze dvou předmětů: z českého jazyka a poté podle jejich výběru z matematiky nebo cizího jazyka. V dalších letech by je čekaly předměty tři: český jazyk, cizí jazyk a dle rozhodnutí matematika, společenskovědní základ nebo informatika. V profilové části by se účastnili dvou až tří povinných zkoušek určených ředitelem školy. K oběma částem by si potom studenti podle svých preferencí mohli vybrat zkoušky nepovinné. Vyjma cizích jazyků je u nepovinných zkoušek novinkou to, že vybraný předmět na škole nemusí být vůbec vyučován. Student by se tak mohl přihlásit například k maturitě z dějin umění, aniž by kdy na své škole předmět navštívil. Centrálně zadávané a vyhodnocované testy totiž nepožadují kvalifikaci zkoušejících či spíše dohlížejících učitelů v daném předmětu. Výsledky z takové zkoušky by pak mohl její absolvent zúročit při přijímacím procesu na jím zvolenou vysokou školu.

Více písemného testování

Změny představuje nová maturita i ve formě zkoušení - to se týče předmětů společné části. Čeština a cizí jazyky byly přetransformovány do podoby tzv. komplexní zkoušky, jež je složena z didaktického písemného testu (ověřuje čtenářské a jazykové dovednosti, u cizího jazyka též obsahuje poslech), ústní zkoušky (zaměřená na komunikaci, v češtině též na interpretaci textu a literární znalosti) a písemné zkoušky (vlastní texty na zadaná témata). Dovednosti a vědomosti nabyté v jiných předmětech budou ve společné části prověřovány pouze pomocí písemných testů, jedině u informatiky zatím nejsou zveřejněny specifické podmínky zkoušky (CERMAT, společnost pověřená tvorbou maturit, tak hodlá učinit na jaře 2011). Forma přezkušování v profilové části je opět ponechána na ředitelích konkrétních škol.

Opravná maturita

Jak by se řešily případné neúspěchy? Úspěšným absolventem a maturantem by se stal ten, kdo by složil obě části, tedy všechny zkoušky. Jinak by postoupil ke zkouškám opravným. Ty by konal pouze z těch předmětů, v nichž by neuspěl. V případě komplexních jazykových zkoušek znamená neúspěch u celé zkoušky i nesplnění jedné její části (tzn. didaktického testu, ústní nebo písemné zkoušky). U opravné zkoušky by také studenti dostali možnost zvolit si lehčí variantu zkoušky, pokud předtím absolvovali tu vyšší. Z nepovinných předmětů by se opravné zkoušky nekonaly, ale vyžadoval-li by student potvrzení svých znalostí z daného předmětu mohl by následně složit tzv. jednotlivou zkoušku jako náhradu.

Probíhající odklad

Ze 139 poslanců přítomných na hlasování o odkladu státní maturity 83 hlasovalo pro odklad. Vyslovili tak svůj souhlas názoru, že nová maturita stále není dostatečně připravená. Předseda školského výboru poslanec Walter Bartoš (ODS) předložil tyto důvody:

nepřipravenost logistiky

neproškolenost učitelů

prozatímní neochotu vysokých škol zohlednit státní maturitu u přijímacích zkoušek

nastavení úspěšnosti u maturit (Bartoš se obával neúspěchu velkého počtu studentů).
Pro odklad se vyslovili právě poslanci ODS a také ČSSD, proti pak Strana zelených a KDU-ČSL. Bývalý ministr školství Ondřej Liška (SZ) označil odklad za populismus ODS a ČSSD, kterým si chtějí získat čerstvé voliče. Ať již Senát a prezident Václav Klaus odklad podpoří či nepodpoří, cíl středoškoláků - zvládnout maturitu a případné přijímačky na vysokou - to nezmění.

Zdroj: Oficiální web státní maturity, iDNES.cz, iHNed.cz

Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.