Špatná zpráva pro trh s bydlením v USA

Americká centrální banka (Fed) v minulém týdnu znovu potvrdila, že i když se situace v americké ekonomice začíná zlepšovat a přestože již recese pravděpodobně odezněla, čas na utahování měnové politiky ještě zdaleka nedozrál. Ve svém posledním komentáři k rozhodnutí o sazbách to dala jasně najevo větou, ve které konstatovala, že mimořádně nízké úrokové sazby (0,25 %) zůstanou ještě dostatečně dlouhou dobu na svých velmi nízkých úrovních. Hlavním důvodem toho proč Fed nechce spěchat se zvyšováním sazeb je stále velmi vážná situace na trhu práce, kde se nezaměstnanost pohybuje těsně pod deseti procenty, a zadrhnutí úvěrového kanálu, jehož výsledkem je klesající objem úvěrů v bilancích amerických bank.

Značná rizika navíc přicházejí také z trhu s bydlením. Jakýkoli signál Fedu, že hodlá zvyšovat sazby, by totiž okamžitě vedl k růstu tržních úrokových sazeb, které jsou nyní na historicky velmi nízkých úrovních. To by se samozřejmě promítlo také do růstu sazeb z hypoték, což by mohlo dostat celý trh s bydlením znovu do velkých problémů. Růstu by se navíc dočkaly sazby i z ostatních půjček a ekonomika Spojených států by se mohla dostat následně velmi rychle zpět do recese.

Utahování monetárních kohoutků

Přesto Fed s prvními náznaky toho, že pozvolna sundává nohu z plynu, v poslední době přichází. Na svém předposledním srpnovém zasedání například oznámil, že svůj závazek nakoupit do konce září americké vládní dluhopisy v objemu 300 mld. dolarů, přesunuje o jeden měsíc až do konce října, aby tak zvolnil tempo dodatečných nákupů. Podobné prohlášení učinil také v minulém týdnu, kdy o tři měsíce (do března 2010), prodloužil svůj závazek nakoupit cenné papíry kryté hypotékami (MBS) v objemu 1,25 bln. dolarů a dluh vládou podporovaných agentur ve výši 200 mld. dolarů. Od loňského listopadu, kdy Fed tento program spustil, do dneška, přitom nakoupil MBS za 862 mld. dolarů a agenturní dluh za 125 mld. dolarů. Pokud by americká centrální banka chtěla stihnout naplnit program beze zbytku, musela by na trh napumpovat během posledních tří měsíců tohoto roku dodatečných 463 mld. dolarů (tj. 154 mld. měsíčně). Takto si ale rozvázala ruce a měsíčně bude zásobovat trhy až do příštího března likviditou v objemu zhruba 77 mld. dolarů. Nákupy sice budou nižší, alespoň do března ale mohou držet úrokové sazby z hypoték na velmi nízkých úrovních (v současnosti 5,20 % u třicetileté fixace).

Co se však stane v situaci, kdy tyto programy vyprchají? Výpadek poptávky ze strany tak velkého kupce téměř jistě přispěje opět k růstu úrokových sazeb z hypotečních úvěrů. Nárůst těchto sazeb však dostane znovu do problémů americké domácnosti, které mají již nyní velké problémy se splácením současných závazků. Míra nezaměstnanosti pravděpodobně jen tak rychle neklesne a lze jen stěží očekávat, že se bude situace amerických domácností v blízké době jakkoli zlepšovat. Ukončení umělé stimulace amerického trhu s bydlením proto může celý tento citlivý sektor dostat znovu do problémů a je dost nepravděpodobné, že v takovéto situaci vyplní mezeru po Fedu komerční banky. Pravý opak může být pravdou. Bude-li se situace na trhu s bydlením zhoršovat, banky spíše své úvěrování ještě více přiškrtí, což by přispělo k dalšímu růstu sazeb hypotečních úvěrů.

Trh s bydlením potřebuje hluboký útlum. Nikoliv další stimulaci

Ačkoli se v současnosti zdá, že je situace v americké ekonomice stabilizovaná, tato zdánlivá stabilizace je stále pouze výsledkem snahy Fedu za každou cenu bránit zcela přirozené snaze ekonomiky vrátit se zpět k rovnováze. Trh s bydlením si v minulosti prošel, díky monetární expanzi z let 2001 – 2004, neúměrným boomem a je to právě jeho hluboký útlum (ne stimulace k dalšímu růstu), který může ekonomice nejvíce prospět. V momentě, kdy jej Fed přestane znovu podporovat, je proto velmi pravděpodobné, že se o slovo znovu přihlásí tržní síly, které si budou nemilosrdně žádat jeho opětovný útlum. Až tehdy mohou obchodníci zjistit, že růst akcií a opětovný návrat optimismu nebyl ničím jiným, než další nafouknutou bublinou.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.