MŽP se stavbou elektrárny souhlasí i přesto, že se proti její výstavbě vyslovilo vedení Ústeckého kraje a postup elektrárenské společnosti se nelíbí ani ekologům. Podle vedení kraje by nové bloky elektrárny mohly znamenat zvýšení množství vypouštěných škodlivin v regionu. "Požadujeme, aby ČEZ před jejich spuštěním uzavřel jinou elektrárnu v regionu," řekl serveru náměstek ústecké hejtmanky Arno Fišera.
Podle serveru dalo MŽP energetické firmě 48 podmínek, které musí při výstavbě a provozu elektrárny dodržet. ČEZ tak musí například vybrat co nejúspornější technologie omezující emise, vybudovat zařízení, které bude bránit hluku, vysázet zeleň nebo bourat jenom v době, kdy v okolí elektrárny nehnízdí vlaštovky.
ČEZ musí také dodržet roční limit emisí, který je stanoven pro jeho uhelné elektrárny v regionu. "Každoroční přehled emisí bude na vyžádání doložen úřadům státní správy a obcím, které o tento přehled požádají," rozhodlo ministerstvo.
ČEZ už rozhodl, že elektrárnu postaví Škoda Praha Invest; zdroj o výkonu 841 megawattů by měl začít dodávat elektřinu v roce 2013. Plyn do nové elektrárny bude dodávat skupina RWE. Zástupci RWE a ČEZ podepsali smlouvu na dodávky od roku 2013 na 15 let. Je to největší smlouva na dodávku zemního plynu, kterou skupina RWE uzavřela s jedním zákazníkem, uvedl již dříve předseda představenstva RWE Transgas Martin Hermann.
Paroplynovou elektrárnu chce ČEZ postavit také u Ústí nad Labem, i tady záměr vzbudil nesouhlas. Mnozí obyvatelé města se obávají znečištění ovzduší ve městě. Jakou přesně elektrárnu a s jakými parametry by zde chtěla společnost vybudovat, zatím firma nesdělila.
ČEZ má i další projekty na stavbu paroplynových zdrojů. O investici uvažuje v Mělníku, odkud by firma zásobovala Prahu, ze zahraničních lokalit připadají v úvahu elektrárny Skawina v Polsku a Varna v Bulharsku. ČEZ také počítá s výstavbou podobných elektráren ve spolupráci s maďarskou skupinou MOL v Bratislavě a maďarském Százhalombatta.