Ve světě se stále více sází na penzijní fondy

Průběžné financování

důchodů přestává vyhovovat. Stále více zemí přenáší finanční zátěž na povinné a dobrovolné penzijní připojištění.

Důchodové systémy v jednotlivých zemích jsou velmi odlišné. I nadále (především v Evropě) převládá systém povinně placeného pojištění, zavedený už německým císařem Bismarckem. Občané tímto způsobem přispívají do jednoho společného penzijního "fondu", z něhož jsou průběžně vypláceny zákonem stanovené důchody. Tento systém průběžného financování je hlavním prvkem penzijního systému například v Německu, Belgii, Itálii, Lucembursku, Španělsku a Portugalsku.

Průběžné financování velmi dobře funguje do té doby, dokud ekonomicky aktivní populace přibývá rychleji než lidí v důchodovém věku. Tuto podmínku ale většina vyspělých zemí již řadu let nesplňuje.

Populace stárne a důchodové účty se dostávají do deficitu. Proto tento základní systém doplňují další systémy. "například ve Francii si každý zaměstnance platí základní důchod a navíc ještě doplňkové pojištění podle jednotlivých oborů. To je ze zákona povinné, "říká Martin Mácha z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Povinné připojištění funguje rovněž v Nizozemsku, Británii, Dánsku a Řecku. Většinou na principu zaměstnaneckých pojišťoven. Třetím stupněm ve světě velmi rozšířeným a v poslední době stále oblíbenějším je dobrovolné připojištění u soukromých penzijních fondů. Fungování těchto finančních institucí je státem přísně regulováno a jejich bankrot je prakticky vyloučen.

Vzhledem k různorodosti jednotlivých důchodových systému lze jen velmi těžko měřit, jak si důchodci žijí v porovnání s ostatními občany. V některých zemích jsou důchody ještě zdaňovány. Pokud by se ale braly v úvahu pouze základní důchody garantované státem, nejsou na tom čeští senioři až tak zle, jak se vžilo v obecném povědomí

V základních důchodech na tom nejsme nejhůře

Průměrná základní penze v ČR dosahuje 60 procent průměrné čisté mzdy (v roce 1991 to bylo dokonce 70%), což je více než ve Francii, Kanadě, USA, Británii nebo Norsku. Kolem 75% čisté mzdy dostávají senioři v Rakousku, v Německu je to přibližně sedmdesát procent. Více než 80% průměrné čitém mzdy dostávají lucemburští penzisté.

Problém ovšem je, že většina lidí na západ od naší hranice plně využívá doplňkové důchodové pojištění, ať už ve formě spoření v zaměstnaneckých nebo jiných fondech. Celková hodnota důchodů se pak často dostává na devadesát, v některých případech dokonce na sto a více procent původního čistého příjmu.

Odborníci ale upozorňují na to, že mnohem důležitější než absolutní výše důchodu je srovnávání podle jeho kupní síly. A ta je podle laických odhadů v zahraničí mnohem větší než v Česku. Žádná odborná studie však tento názor zatím nedoložila.

Poměr výše důchodů k čisté mzdě
Země	Nízký příjem	Vysoký příjem
ČR	78%	53%
Finsko	68%	49%
Francie	57%	42%
Itálie	62%	62%
Izrael	79%	68%
Kanada	53%	34%
Lucembursko	126%	48%
Německo	63%	67%
Norsko	59%	40%
Portugalsko	55%	60%
Rakousko	76%	73%
USA	51%	18%
Velká Británie	49%	37%

Tabulka uvádí poměr starobního důchodu (ze základního důchodového systému) k vyměřovacímu základu (k čisté mzdě) ve vybraných zemích

 

Zdroj: Lidové noviny 31.8.1999