MMF: Oživení evropské ekonomiky bude pomalé

Dopad zmíněných problémů je podle fondu obtížné kvantifikovat, nicméně v dlouhodobém výhledu by se většina vyspělých zemí v Evropě měla vrátit ke svému historickému trendu.

V mladých tržních ekonomikách Evropy bude obnova sbližování s vyspělou částí kontinentu záviset na obnově kapitálových toků. Důležité proto bude, aby tyto země zajistily takové prostředí, které bude příznivé k podnikání, domnívá se měnový fond. Těmto zemím také doporučuje, aby zavedly zdravou makroekonomickou politiku.

Potenciálním problémem by v Evropě podle MMF mohl být pokles výroby a s tím spojená nejistota. To může zkomplikovat rozhodování v oblasti fiskální i měnové politiky. Aby se nezvyšovala inflační očekávání, je důležité, aby tvůrci měnové politiky jasně sdělovali své názory na další vývoj, o který se pak opírá rozhodnutí k otázkám měnové politiky a úrokových sazeb.

Východní část Evropy musí podle MMF počítat s tím, že období po finanční krizi bude pro země v této části kontinentu složitější a hrozí, že investoři budou požadovat vyšší rizikovou prémii. Více si totiž budou v jednotlivých zemích všímat dění na politické scéně.

Letošní výroční zasedání MMF a Světové banky se koná v Istanbulu. Tyto schůzky se zpravidla dva roky po sobě konají v ústředí MMF a SB ve Washingtonu, každý třetí rok se ale svolávají do některé z členských zemí. Poslední tři zasedání mimo Washington byla v Singapuru (2006), Dubaji (2003) a Praze (2000).

Dnes budou na okraj zasedání MMF a SB jednat rovněž ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7. Po skončení mají vydat krátké komuniké, nepředpokládá se však, že by přišli s novými myšlenkami. Jejich stanoviska by měla zůstat stejná jako na poslední schůzce G7, která se konala v dubnu.