Původně měla lhůta vypršet v roce 1999, ale byla prodloužena o deset let, tedy do letošního roku.
Se stejným návrhem již dříve přišel ve sněmovně také exministr zemědělství Petr Gandalovič. Sněmovna ale jeho návrh v červnu zamítla. Restituenty toto rozhodnutí sněmovny pobouřilo a v reakci na něj oznámili, že se chtějí obrátit na mezinárodní soudy.
Současná norma se podle senátory Lišky týká stovek lidí, kteří by se jinak museli svých nároků domáhat soudně. Vláda loni v podobném návrhu zákona o vypořádání majetkových podílů uvedla, že počet oprávněných osob se pohyboval kolem 100.000 a výše jejich nevypořádaných podílů činila zhruba deset miliard korun.
Návrh i dnes kritizovali stejně jako v prvním senátním čtení senátoři ČSSD, zpravodaj senátor Jan Hajda ho navrhl zamítnout. Jeho stranická kolegyně Jiřina Rippelová uvedla, že i dosavadní promlčecí lhůta byla dostatečně dlouhá na to, aby všechny oprávněné subjekty měly čas své právo uplatnit. Liška na to ale reagoval tím, že jde o lidi, kteří již o majetek požádali, ale dosud nic nedostali.
V Poslanecké sněmovně se rovněž nachází obdobný vládní návrh. Ten měl rovnou zajistit finanční vypořádání bývalým podílníkům zemědělských družstev, která zanikla nebo z nich byl vyveden majetek. Cílem bylo zabránit tomu, aby tyto nároky přešly na stát. Sněmovna však zákon ještě neprojednala, přestože jej předložil už loni v červenci bývalý koaliční kabinet Mirka Topolánka (ODS).