Zdravotní pojištění - když zaměstnavatel neplatí pojistné

Většina našich obyvatel je zaměstnána, tudíž za ně odvádí pojistné na zdravotní pojištění jejich zaměstnavatel. Přesněji řečeno, měl by odvádět. Někteří zaměstnavatelé si tuto svoji povinnost vykládají po svém a pojistné platí, řekněme – všelijak. Tedy opožděně, v nižších částkách, než jak stanoví zákon nebo prostě neplatí vůbec, přičemž pro mnohé z nich může mít toto jejich počínání přímo fatální důsledky.

Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je tedy řádně, tj. včas a ve správné výši, platit pojistné za své zaměstnance. Jedná se o zásadní záležitost obligatorní (povinné) povahy, která by tudíž měla být pro zaměstnavatele naprostou samozřejmostí. Dochází například i k situacím, kdy zaměstnavatel sice zaměstnanci pojistné ze zúčtované hrubé mzdy srazí, ovšem toto sražené pojistné, jakož i pojistné, které za zaměstnance hradí sám, zdravotní pojišťovně neodvede a použije jej k nejrůznějším účelům. Toto až trestuhodné počínání (viz dále) nemůže zůstat bez následků a takový zaměstnavatel si může být jistý, že velmi záhy bude – pro něj v nežádoucím - centru zájmu nejen zdravotních pojišťoven, ale i jiných institucí.

Dluh na pojistném

V důsledku tohoto evidentního porušení zákona vzniká u zaměstnavatele dluh na pojistném, který dále zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále. V této souvislosti je zapotřebí vycházet z faktu, že zdravotní pojišťovna je podle zákona povinna vymáhat po dlužnících (tedy nejen po zaměstnavatelích) jak dlužné pojistné, tak penále, nemůže si tedy vybrat, kterému plátci dlužné penále vyměří a kterému nikoliv. Zdravotní pojišťovny disponují příslušnými mechanismy, jejichž aplikací jsou zjištěné pohledávky uplatňovány.

Zaměstnavatel, který hospodaří s prostředky, jenž mu nepatří (tedy v tomto případě s pojistným sraženým zaměstnanci) zjevně poškozuje zájmy příslušné zdravotní pojišťovny, pro kterou reálně není problémem dlužnou částku pojistného za zaměstnance vyčíslit a posléze prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení nárokovat. Na základě podaného podnětu tyto orgány začínají prošetřovat, zda nedošlo k porušení ustanovení § 147 trestního zákona, tedy zda zaměstnavatel neodvedl mj. pojistné na zdravotní pojištění. Trestní postih pak může představovat odnětí svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitý trest.

Ošetří mě?

Pokud zaměstnavatel tuto svoji povinnost neplní, může si zaměstnanec položit celkem logickou otázku: Ošetří mě lékař a bude mně poskytnuta potřebná zdravotní péče v případě, kdy za mě můj zaměstnavatel neodvádí pojistné? V odpovědi na takto položenou otázku lze konstatovat, že v zákonech zdravotního pojištění není kodifikováno ustanovení, které by tímto způsobem podmiňovalo poskytnutí zdravotní péče. Z tohoto hlediska může být zaměstnanec v klidu. Při čerpání zdravotní péče se prokáže vystaveným platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem a je mu poskytnuta zdravotní péče v příslušném rozsahu, samozřejmě včetně povinné spoluúčasti. 

Protože je povinností zaměstnavatele platit za zaměstnance pojistné, nemůže zaměstnavatel nikdy nutit zaměstnance, aby si nějaké pojistné na zdravotní pojištění platil, neboť v této situaci je z pohledu placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností partnerem zdravotní pojišťovny zaměstnavatel. Občan – pojištěnec platí sám pojistné resp. zálohy na pojistné pouze tehdy, je-li ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou nebo osobou bez zdanitelných příjmů.

Když zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlásí...

Významnou povinností zaměstnavatele je přihlásit přijímaného zaměstnance u zdravotní pojišťovny, k čemuž je zákonem určena osmidenní lhůta. Tímto úkonem oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, že bude za tohoto zaměstnance od uvedeného data plátcem pojistného. Co se však s největší pravděpodobností stane, když zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlásí? Dostane do problémů právě tohoto zaměstnance. Je-li zaměstnanec řádně přihlášen, žádný problém nevzniká a pokud ještě zaměstnavatel platí za zaměstnance pojistné tak, jak má, mělo by být vše v nejlepším pořádku. Jestliže však toto oznámení zaměstnavatel nesplní a zaměstnanec současně nemá žádné jiné zaměstnání nebo nepodniká jako OSVČ anebo není u zdravotní pojišťovny evidován v některé z kategorií osob, za kterou je plátcem pojistného stát (například poživatel některého z důchodů), ocitá se v registru zdravotní pojišťovny jako pojištěnec bez plátce pojistného neboli osoba, která nemá ve zdravotním pojištění vyřešen svůj pojistný vztah.

V takovém případě zdravotní pojišťovna tohoto zaměstnance vyzve, aby vysvětlil, proč má období pojištěním nepokryté. Dotyčný se pak oprávněně se diví, co po něm pojišťovna vlastně požaduje. Vzniklá situace se pak může vyřešit i tím, že zaměstnanec předloží pracovní smlouvu, ze které je patrný nástup do zaměstnání. Jedná se sice o určitou formu náhradního řešení, která splní svůj účel, nicméně zaměstnavatelé si musí vždy uvědomit, že nelze pouze řádně platit za zaměstnance pojistné, ale přihlašování a odhlašování zaměstnanců je jednou z jejích dalších povinností.