Spotřeba chleba klesá, podle odborníků to není dobře

Ještě koncem 30. let přitom bylo žito nejrozšířenější obilovinou v zemi, postupně jej však vytlačily jiné plodiny vhodnější pro intenzivní pěstování, zejména pšenice a ječmen. V letošním roce byla plocha osetá v Česku žitem zhruba dvacetkrát menší než rozloha pšeničných polí. Díky poklesu cen žita oproti loňskému roku téměř o polovinu a rostoucí poptávce zákazníků po žitném pečivu začíná prý výrobků z žitné mouky na trhu opět pomalu přibývat.

Zatímco ještě po druhé světové válce snědl obyvatel České republiky ročně v průměru přes 80 kilogramů chleba, v roce 2007 to bylo 50 kg. Oproti předchozímu roku však spotřeba vzrostla o necelý kilogram. "Češi začali šetřit," uvedl dnes předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal. Zlevnění pekařských výrobků prý způsobilo, že se lidé začali k chlebu a pečivu mírně vracet od rýže či těstovin.

Pekaři upozorňují, že spotřebitelská cena chleba od roku 2001 do loňska vzrostla přibližně o osm korun na 22,50 Kč. Cena, kterou od obchodníků za kilogram "božího daru" obdrží, se přitom podle nich zvýšila jen o 2,75 koruny na 16,75 Kč. Skutečná cena, kterou pekaři inkasují od obchodníků je navíc snížena o náklady na zalistovací poplatky, regálový servis či vrácené neprodané zboží.

Čeští pekaři se 16. října poprvé připojí k oslavám Světového dne chleba. Tento svátek vyhlásila Mezinárodní unie řemeslných pekáren U.I.B. a slaví se nejrůznějším způsobem v řadě zemí světa. Svátek navazuje na Den výživy vyhlášený organizací OSN pro výživu a zemědělství FAO v roce 1947.

Dle organizace FAO se ve světě ročně spotřebuje téměř 350 milionů tun chleba, chléb existuje v nespočetném množství druhů, tvarů, velikostí a chutí. V Česku se ročně vyrobí přes 300.000 tun chleba.

Zatímco v roce 1930 bylo na území Česka více než 13.000 pekáren, ve kterých pracovalo více než 43.000 osob, v současné době je v tuzemsku kolem 1800 pekařských výrobců. Z nich 60 pekáren zaměstnává více než 60 pracovníků. Objem tržeb pekárensko-cukrárenského oboru dosáhl v loňském roce zhruba 25 miliard korun, pracovalo v něm 18.500 lidí.